5 C 93/2021-49 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 26. 4. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 1 643,44 Kč z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 21. 6. 2016 do odběrného místa na adrese [adresa odběrného místa]. Na tomto odběrném místě žalovaný odebíral plyn pro potřeby domácnosti. Žalobkyně vyúčtovala dne 27. 7. 2020 žalovanému částku ve výši 1 643,44 Kč fakturou splatnou dne 17. 8. 2020. Částka se skládala z ceny odebraného plynu ve výši 1 549,97 Kč a částky 93,48 Kč jako nedoplatku z minulých let. Na fakturu nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak dále požaduje smluvní pokutu ve výši 4 400 Kč za předčasné ukončení výše uvedené smlouvy. Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne 31. 8. 2020. 2. V dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Při svém rozhodování vycházel soud z tohoto závěru o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne 21. 6. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s výši měsíční zálohy 600 Kč na odběrné místo [adresa odběrného místa]. Žalobkyně fakturou ze dne 27. 7. 2020 vyúčtovala za zúčtovací období od 22. 10. 2019 – 24. 7. 2020 nedoplatek ve výši 1 643,44 Kč. Na tuto fakturu nebyla ze strany žalovaného provedena žádná úhrada. Smluvní strany si ujednaly pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právní relevantní projev vůle k předčasnému končení smlouvy sjednané na dobu určitou smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část do konce trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu 22 měsíců od 8. 11. 2016 s prolongací do 10. 5. 2022. Smluvní pokutu požaduje žalobkyně od 24. 7. 2020 do 10. 5. 2022. Žalobkyně dne 29. 6. 2020 ukončila dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušení platebních povinností a žalované vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 4 400 Kč, tj. smluvní pokutu za 22 měsíců po 400 Kč. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 31. 8. 2020. 4. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor z uzavřené smlouvy o dodávce plynu ze dne 21. 6. 2016 podle § 1746 odst. 2 a § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě kupní smlouvy žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa odběrného místa]. 5. Soud shledal žalobu důvodnou, proto jí v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný porušil svou povinnost plynoucí ze smlouvy, kdy byl povinen dodávané služby zaplatit částku dle vyúčtování. Nárok žalobkyně sestává z dlužné částky 1 643,44 Kč za objem odebraného plynu a dále z částky 4 400 Kč jakožto smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy z důvodu neplnění platební povinnosti ze strany žalovaného. Žalovaný neprokázal, že by žalovanou částku uhradil. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6. O nákladech řízení soud rozhodl, dle § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení o splnění povinnosti plně úspěšná a zaslala žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Dle názoru soudu je na místě aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 726 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby po 200 Kč, dvě paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 126 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 7. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.