6 C 275/2021-40 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 3. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 500 Kč s přísl. z důvodu nedodržení podmínek vyplývajících ze smlouvy o úvěru poskytnutému žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] ve výši 6 000 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 9. 2018. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 24. 12. 2018. Žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho, žalobkyně tak požaduje 7 500 Kč se zákonnými úroky z prodlení (6 000 Kč úvěr a 1 500 Kč poplatek za prodloužení splatnosti úvěru). Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou ze dne 1. 1. 2021 na žalobkyni. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 14. 9. 2021, č. j. EPR 213447/2021-5 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 7. 10. 2021 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 24. 9. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 6 000 Kč s úrokovou sazbou 0% ročně na dobu 61 dní, úvěr měl být splacen dne 24. 11. 2018. Z dodatku a z formuláře pro standardní informace ze dne 23. 10. 2018 vyplývá, že žalovaný požádal o prodloužení splatnosti a o možnost zaplatit dluh ve dvou splátkách po 3 000 Kč, splatných 24. 11. 2018 a 24. 12. 2018. Poplatek za prodloužení termínu splatnosti činil 1 500 Kč. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 16. 5. 2021. 6. Výzvou ze dne 16. 5. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 13 303,32 Kč s příslušenstvím nejpozději do 3 dnů. 7. Po právní stránce soud hodnotil spor ze smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 61 dní, následně bylo sjednáno prodloužení lhůty splatnosti nejpozději do 24. 12. 2018. Žalovaný však neplnil povinnosti plynoucí pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru, byl vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvy nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. 8. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 7 500 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 5 800 Kč (3 úkony právní služby po 1 500 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. 11. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 1 489 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).