6 C 348/2020-25 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 810 Kč z titulu nesplnění povinnosti žalovaného podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zák. č. 348/2005 Sb.), neboť žalovaný neplatil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně v měsících srpen 2019 až leden 2020. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých plateb televizního poplatku do dne podání žaloby ve výši 75,66 Kč. Ve věci byl zdejším soudem vydán dne 2. 11. 2020 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 266841/2020-6, který se však žalovanému nepodařilo doručit, a proto jej soud usnesením ze dne 26. 11. 2020 zrušil ve smyslu ustanovení § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Žalovaný je od května 1995 přihlášen jako poplatník televizního poplatku. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný nezaplatil řádně a včas televizní poplatky za období od srpna 2019 až do ledna 2020, tedy za 6 měsíců po 135 Kč měsíčně. Dlužná částka tak činí 810 Kč. Zákonný úrok z prodlení je požadován z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po dni jejich splatnosti do 15. 10. 2020 a činí celkem 75,66 Kč. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný je držitelem televizního přijímače a od května 1995 je u žalobkyně hlášen jako poplatník televizního poplatku. Na úhradě zmíněného poplatku mu za výše uvedené období vznikl dluh v celkové výši 810 Kč. Žalovaný se jako vlastník či držitel televizního přijímače stal ve smyslu § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku. Povinností žalovaného tedy bylo platit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně (§ 6 shora citovaného zákona). Pokud žalovaný ve shora uvedeném období televizní přijímač nevlastnil ani nedržel, bylo jeho povinností dle § 8 odst. 6 shora citovaného zákona písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona (tj. žalobkyni) změny ve skutečnostech rozhodných pro evidenci a placení televizních poplatků a v souladu s odst. 8 citovaného ustanovení ve lhůtě 15 dnů ode, kdy nastala skutečnost odůvodňující odhlášení televizního poplatku, připojit i písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Nic takového nebylo však v průběhu řízení ze strany žalovaného tvrzeno, natož pak prokázáno. Bylo přitom na žalovaném, aby případně tvrdil a zejména pak prokázal, že žalobkyni dlužné poplatky zaplatil a kdy. Žalovaný však existenci ani výši žalobního nároku nesporoval, v řízení zůstal nečinný. Soud proto s ohledem na provedené dokazování uzavřel, že žaloba je důvodná, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku 810 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení a je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto i v této části podané žalobě vyhověl. Soud tedy žalovanému uložil povinnost, aby částku 810 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 75,66 Kč zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 2 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč a dvěma paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 1 126 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).