7 C 113/2021-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Návrhem ze dne 25. 6. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 283,09 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 24. 2. 2017 – číslo smlouvy [číslo], na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Dle žaloby žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto došlo k jejímu zesplatnění v souladu s bodem 6. 3. smlouvy. Nová jistina úvěru sestávala z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy nová jistina činila 24 787 Kč. Zesplatnění bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 28. 5. 2017. Dle článku 6. 5. smlouvy se žalovaná pro případ prodlení zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebylo žalovanou na uvedenou smlouvu plněno, žalobkyně se svého nároku domáhala soudní cestou, jejímž výsledkem byl rozsudek Okresního soudu ve Svitavách čj. 5C 148/2017-32 ze dne 11. 10. 2017 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové čj. 18Co 93/2018-60, ze dne 23. 4. 2018, kterým bylo mimo jiné rozhodnuto o smluvní pokutě dle článku 6. 1. a 6. 5. smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 718,91 Kč Smluvní pokuta byla přiznána do data 27. 6. 2017. Dle žaloby žalovaná byla v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru i po datu 27. 6. 2017. Žalobkyně se tak touto žalobou domáhala přiznání práva na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru i za následující období. Smluvní pokuta z částky 24 787 Kč od 28. 6. 2017 do 31. 5. 2021, jejíž přiznání se žalobkyně domáhá touto žalobou, byla žalobkyní vyčíslena ve výši 8 283,09 Kč. 2. Žalovaná se k soudem nařízenému jednání dne 5. 10. 2021 bez omluvy nedostavila. Žalobkyně při jednání na podané žalobě trvala, navrhla podané žalobě vyhovět a požadovala přiznání nákladů řízení. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 24. 2. 2017 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 1 640 Kč, tedy se zavázala uhradit částku 78 720 Kč. V čl. 6 1. byla sjednána pro případ 30 denního prodlení s každou splátkou smluvní pokuta ve výši 499 Kč, v čl. 6 2. byla sjednána pro případ 15 denního prodlení s každou splátkou paušální náhrada ve výši 200 Kč. V čl. 6 3. bylo pro případ 65 denního prodlení s úhradou kterékoli splátky sjednáno automatické zesplatnění celého úvěru, včetně přirostlých úroků, smluvních pokut a nákladů. Ke dni zesplatnění se dle čl. 6 4. stávají úroky a původní jistina novou jistinou. V čl. 6 5. byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové jistiny ode dne následujícího po zesplatnění. 5. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 11. 10. 2017 čj. 5 C 148/2017-32 byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni z titulu shora citované smlouvy o úvěru částku 22 029,11 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 27. 6. 2017 do zaplacení, částku 718,91 Kč a úrok ve výši 20 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 5. 2017 do zaplacení. Žaloba byla co do částky 4 155,89 Kč představující kapitalizovaný obchodní úrok nad rámec 20 % ročně spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky a co úroku ve výši 131,70 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 5. 2017 do zaplacení zamítnuta a žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 4 269,50 Kč. Uvedený rozsudek nabyl právní moci ve výroku I. dne 8. 12. 2017, ve výroku II. a III. nabyl právní moci dne 22. 6. 2018 a je vykonatelný. 6. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích ze dne 23. 4. 2018, čj. 18 Co 93/2018-60, byl rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 11. 10. 2017 čj. 5C 148/2017-32, v odvoláním napadených výrocích II. a III. potvrzen. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 6. 2018. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu dlužné částky ve výši 8 283,09 Kč představující smluvní pokutu ze shora uvedené smlouvy za období po datu 27. 6. 2017, a to do 15 dnů ode dne doručení výzvy s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. 8. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 11. 10. 2017, čj. 5C 148/2017-32, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočkou Pardubice ze dne 23. 4. 2018, čj. 18Co 93/2018-60, byla z titulu smlouvy o úvěru citované ve 4. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku přiznána částka 22 029,11 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 27. 6. 2017 do zaplacení, dále částka 718,91 Kč a úrok ve výši 20 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 5. 2017 do zaplacení. Žalobkyni tak byla citovaným rozsudkem přiznána smluvní pokuta ve výši 998 Kč dle článku 6, 1. a 6. 5. smlouvy, která se stala součástí nové jistiny. Dále jí byla přiznána smluvní pokuta ve výši 718,91 Kč dle bodu 6. 5. smlouvy, tedy ve výši 0,1 % z nové dlužné jistiny, a to do data 27. 6. 2017. 9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění do 30. 6. 2017, platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího se smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, dále úrok z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo smluvní pokutu. Podle odst. 2 téhož paragrafu platí, že uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle odst. 3téhot paragrafu platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná je povinna žalobkyni vedle jistiny přiznané rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 11. 10. 2017, čj. 5C 148/2017-32, tedy ve výši 20 000 Kč, povinna žalobkyni uhradit i smluvní pokuty sjednané ve smlouvě dle článku 6. 1. a 6. 5. Citovaným rozsudkem byla vedle dalších nákladů přiznána smluvní pokuta ve výši 998 Kč a 718,91 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhá z důvodu trvání prodlení žalované úhrady smluvní pokuty i po datu 27. 6. 2017 ve výši 8 283,09 Kč. Jedná se tedy o smluvní pokutu v souladu s ustanovením § 122 zákona č. 257/2016 Sb., tedy v celkové výši 10 000 Kč, tj. představující součin čísla 0,5 celkově přiznané jistiny úvěru (20 000 Kč). Vzhledem k tomu že částka 998 Kč a 718,91 Kč byla žalobkyni již přiznána, soud tímto rozhodnutím přiznal žalobkyni zbývající část celkové smluvní pokuty, tj. částku 8 283,09 Kč (10 000 Kč – 718,91 Kč – 998 Kč). Soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku. Vztah mezi účastníky právně posoudil jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., a dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 11. Vzhledem k tomu, že se žalovaná s úhradou částky dostala do prodlení, soud přiznal žalobkyni právo na úhradu úroku z prodlení ve výši 8,25 % p a. z částky 8 283,09 Kč a to od 22. 6. 2021 do zaplacení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 12. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Dle názoru soudu je na místě aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 4 269,60 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 písm. c/ bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za tři úkony právní služby