7 C 117/2021-36 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 18 933 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 12. 2016 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], [IČO] a žalovanou, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem ve výši 60 348 Kč (zápůjčka 40 000 Kč, poplatek ve výši 20 348 Kč), a to v 24 pravidelných splátkách po 2 515 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 10. 12. 2018. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena dne 20. 1. 2020. Dle žaloby žalovaná o uzavření smlouvy uhradila celkem částku 42 730 Kč, po postoupení pohledávky uhradila dalších 1 600 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 18 933 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 076,54 Kč a dlužného poplatku ve výši 2 856,46 Kč. Dále se domáhala zaplacení sjednaného úroku ve výši 26 % ročně z dlužné jistiny a zákonných úroků v žalobě částečně kapitalizovaných. 2. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 12. 2016 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 20 348 Kč, celkem tedy částku 60 348 Kč, a to v 24 splátkách po 2 515 Kč. Žalovaná při podpisu smlouvy potvrdila, že převzala zápůjčku v hotovosti v den podpisu smlouvy. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila současné žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámil žalované postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 34 232,55 Kč nejpozději do 13. 7. 2021 s poučením o postoupení pohledávky a s poučením, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 28. 6. 2021. 7. Soud přezkoumal uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v určité části (v části, která se týká poplatku za poskytnutí zápůjčky) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v části je neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 20 348 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky (40 000 Kč) neúměrně vysoký. Lze v něm tak spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. Soud ochoten akceptovat v případě půjčky nebankovní institucí celkové náklady půjčky toliko ve výši 30 % z poskytnuté zápůjčky, tj. ve výši 12 000 Kč. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala. 8. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 – zápůjčka – dle nového občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. ve znění novel. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalované zápůjčku ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem 20 348 Kč, celkem se zavázala zaplatit 60 348 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná krom částky 44 330 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatila. Žalovaná byla v řízení nekontaktní, na výzvu soudu nereagovala. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 7 670 Kč (40 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 12 000 Kč – 42 730 Kč – 1600 Kč). Soud dále uložil žalované povinnost žalobkyni zaplatit účastníky sjednané úroky ve výši 26 % p. a. z částky 7 670 Kč od 11. 12. 2018 do zaplacení. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 NOZ povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné jistiny, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 10. 1. 2019 do zaplacení. 9. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 11 263 Kč a úroku a úroku z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení uvedených ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu. 11. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, ale ve věci rozhodl v řízení, činila poplatková povinnost částku 1 000 Kč dle položky číslo 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona číslo 549/1991 Sb. Žalobkyně uhradila na soudním poplatku částku 800 Kč, proto je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit na účet soudu. 10. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 18 933 Kč, žalobkyni bylo vyhověno co do částky 7 670 Kč, žaloba byla pro částku 11 263 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalované 59 % ku 41 % žalobkyně. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 18 % ve prospěch žalované. Žalovaná by tak měla nárok na náhradu 18 % účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však žádné náklady řízení neúčtovala a z obsahu spisu není zřejmé, že by jí nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly. 12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.