7 C 82/2021-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 024 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 9. 4. 2019 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem ve výši 34 488 Kč (úvěr 30 000 Kč, celkové náklady spojené s úvěrem – úrok ve výši 22 488 a administrativní poplatek ve výši 12 000 Kč), a to v 24 měsíčních splátkách po 2 687 Kč, počínaje dnem 23. 5. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 23. 4. 2021. Dle žaloby byla pohledávka zesplatněna dne 9. 4. 2020. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena dne 16. 7. 2020. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaný po celou dobu smluvního vztahu, ani po postoupení pohledávky, ničeho neuhradil, což je však v rozporu s dalším tvrzením žalobkyně o výši postupované pohledávky, kdy žalobkyně v žalobě uvedla, že součástí postupované částky 51 697,52 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně v tomto řízení neuplatňovala. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 50 024 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč a dlužných úhrad ve výši 20 024 Kč. Navýšení účtované původním věřitelem žalobkyně nad rámec uvedených částek žalobou neuplatňovala. Dále se domáhala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 550,03 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 566,67 Kč, úroků ve výši 18,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. 2. K soudem nařízenému jednání dne 13. 7. 2021 se žalobkyně nedostavila, byla omluvena. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 4. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 34 488 Kč, celkem tedy částku 64 488 Kč, a to v 24 splátkách po 2 687 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru se skládaly z úroku ve výši 22 488 Kč a administrativního poplatku ve výši 12 000 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 133,15 % a zápůjční úroková sazba činila 60,73 % p. a. 4. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z účtu společnosti [právnická osoba] číslo [bankovní účet] byla dne 9. 4. 2019 odeslaná částka 30 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Uvedené číslo účtu uvedl žalovaný v žádosti o úvěr. 5. Z výzvy k úhradě spotřebitelského úvěru před jeho zesplatněním ze dne 26. 2. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 27 170 Kč s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy dojde k zesplatnění úvěru. 6. Z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru a výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 4. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že ke dni 9. 4. 2019 byl úvěr [číslo] zesplatněn v celkové částce 51 697,52 Kč, která se skládala z jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 5 500 Kč, zůstatku úroku úvěru ve výši 14 524 Kč, účelně vzniklých nákladů ve výši 300 Kč a zákonného úroku z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 1 373,52 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pohledávku za žalovaným postoupila současné žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 8. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] oznámil žalovanému postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovaného vyzval k úhradě pohledávky nové žalobkyni. 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 20. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 55 932,25 Kč nejpozději do 4. 1. 2021 s poučením o postoupení pohledávky a s poučením, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalovanému dne 21. 12. 2020. 10. Soud přezkoumal uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v určité části (v části, která se týká poplatku za poskytnutí úvěru) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v části je neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 34 488 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnutého úvěru (30 000 Kč) neúměrně vysoký. Lze v něm tak spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o náklady spojené s úvěrem popsané shora. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatcích za poskytnutí úvěru nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 000 Kč, tj. ve výši 30 % z poskytnutého úvěru. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatcích (podle soudu nemravných a neplatných) podepsal. 11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, a to s odkazem na ust. § 2395 a násl. NOZ (nového občanského zákoníku – dále jen NOZ) ve spojení se zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit s poplatkem a pojištěním, celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 64 488 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávky, včetně přílohy a rovněž bylo doloženo, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný po celou dobu smluvního vztahu, ale ani po postoupení, na předmětnou pohledávku nic neuhradil, je v rozporu s dalším tvrzením žalobkyně, kdy tato v žalobě uvedla, že součástí postupované částky 51 697,52 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně v tomto řízení neuplatňovala. Žalovaný byl v řízení nekontaktní, na výzvu soudu nereagoval. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 26 209,52 Kč (30 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 9 000 Kč – 12 790,48 Kč – žalovaným uhrazená částka, popř. žalobkyní částka, kterou v tomto řízení neuplatňovala). Rovněž soud žalobkyni přiznal účastníky sjednané úroky ve výši 18,98 % p. a. z částky 26 209,52 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 NOZ povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné jistiny, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 10. 5. 2020 do zaplacení. 12. Výrokem II. soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 23 814,48 Kč, úroků a úroků z prodlení nad rozsah úroků a úroků z prodlení uvedených ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu. 10. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, ale ve věci rozhodl v řízení, činila poplatková povinnost částku 2 502 Kč dle položky číslo 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona číslo 549/1991 Sb. Žalobkyně uhradila na soudním poplatku částku 2 002 Kč, proto je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 500 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit na účet soudu. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 50 024 Kč, žalobkyni bylo vyhověno co do částky 26 209,52 Kč, žaloba byla pro částku 23 814,48 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 52,39 % ku 47,61 % žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 4,78 % ve prospěch žalobkyně a je tedy nepatrný. Soud proto výrokem III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. 12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.