9 C 278/2020-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 199,57 Kč z titulu neuhrazené části kupní ceny za koncové zařízení [anonymizována tři slova], které žalovaný zakoupil od žalobkyně na základě kupní smlouvy a dohody o splátkách ceny zařízení uzavřené dne [datum]. Celková kupní cena zařízení činila 2 977 Kč, z této částky žalovaný uhradil při převzetí zařízení 1 177 Kč. Zbývajících 1 800 Kč se zavázal uhradit v ujednaných splátkách, které mu žalobkyně účtovala v rámci vyúčtování poskytnutých služeb elektronických komunikací. Žalovaný však tyto splátky nehradil řádně a včas a žalobkyně tudíž požadovala zaplacení neuhrazené části kupní ceny shora uvedeného zařízení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení souhlas účastníků s tímto postupem předpokládal. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal hradit sjednanou cenu za tyto služby, a to dle vyúčtování vystavených žalobkyní. Účastníci rovněž uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě žalovaný zakoupil od žalobkyně zařízení [anonymizována tři slova] ([číslo]) za kupní cenu 2 977 Kč vč. DPH. Z této částky při převzetí zařízení uhradil 1 177 Kč, zbývajících 1 800 Kč se pak zavázal uhradit žalobkyni v 18 měsíčních splátkách po 100 Kč, a to na základě měsíčních vyúčtování služeb, která mu žalobkyně měla vystavovat dle shora uvedené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Současně bylo sjednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou některé ze splátek kupní ceny zařízení nebo s úhradou vyúčtovaných služeb delším než 30 dnů po lhůtě splatnosti, bude žalobkyně oprávněna rozhodnout o tom, že žalovaný je povinen doplatit celou zbývající neuhrazenou část kupní ceny najednou. Vyúčtováními vystavenými [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému mimo jiné i měsíční splátky kupní ceny zařízení po 100 Kč s tím, že tyto byly splatné k [datum], [datum], respektive [datum]. Následně byla žalovanému vyúčtováním vystaveným [datum] vyúčtována zbývající neuhrazená kupní ceny zařízení ve výši 900 Kč. Předžalobní výzvou z [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení žalobou požadované částky ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy a byl upozorněn na to, že v případě nezaplacení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu. 6. Vztah mezi účastníky soud právně posoudil podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), neboť žalobou požadovaná částka představuje ve své podstatě nedoplatek kupní ceny za koncové zařízení, které žalovaný zakoupil od žalobkyně. Dle § 2079 odst. 1 o. z. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni sjednanou kupní cenu. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný doposud tuto svou povinnost zcela nesplnil a že mu zbývá k úhradě ještě žalovaných 1 199,57 Kč. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že kupní cenu již žalobkyni uhradil zcela či v širším než žalobou tvrzeném rozsahu, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Nic takového se však nestalo, neboť žalovaný na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a této v plném rozsahu vyhověl. Uložil proto žalovanému povinnost zaplatit požadovaných 1 199,57 Kč. 7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný procesní úspěch. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. /převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby/ po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., mimosmluvní odměna za jeden úkon v poloviční sazbě za prostou předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 100 Kč, k nim náležející tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.