9 C 311/2021-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 492 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu dlužného pojistného za období od 12. 2. 2021 do 12. 3. 2021, k jehož úhradě byl žalovaný povinen z titulu pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 12. 5. 2020. Na jejím základě bylo mezi účastníky sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka]. Toto pojištění zaniklo k datu 12. 3. 2021 z důvodu nehrazení pojistného žalovaným. Za období trvání smlouvy činil dluh žalovaného na pojistném 1 969 Kč, žalovaný dne 22. 3. 2021, tedy po zániku pojištění, uhradil žalobkyni 1 477 Kč. Po této úhradě dluží 492 Kč. Vedle uvedené částky požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení, a to tak, že za období od 13. 3. 2021 do 22. 3. 2021 si jej nárokovala z původně dlužné částky ve výši 1 969 Kč, následně zohlednila žalovaným provedenou úhradu a za období od 23. 3. 2021 do zaplacení požadovala úrok z prodlení z aktuálně dlužné částky ve výši 492 Kč. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení souhlas účastníků s tímto postupem předpokládal. 4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 26. 5. 2020 pojistnou smlouvu [číslo]. K uzavření smlouvy došlo zaplacením prvního pojistného žalovaným. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Volkswagen Passat, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl dle smlouvy v době jejího uzavření žalovaný. Mezi účastníky bylo sjednáno roční pojistné ve výši 5 908 Kč, které mělo být hrazeno ve čtvrtletních splátkách po 1 477 Kč s tím, že datum počátku pojištění bylo sjednáno ke 12. 5. 2020 a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Písemnou upomínkou z 21. 1. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 477 Kč ve lhůtě do 11. 3. 2021 a zároveň upozorněn na to, že pokud dlužné pojistné ve stanovené lhůtě neuhradí, sjednané pojištění ke dni 12. 3. 2021 zanikne. Přípisem ze dne 18. 3. 2021 pak žalobkyně oznámila žalovanému, že předmětná pojistná smlouva zanikla ke 12. 3. 2021 pro nezaplacení pojistného, a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 1 969 Kč ve lhůtě do 1. 4. 2021. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ještě předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2021, která mu byla zaslána na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě a v níž byl poučen o tom, že pokud dluh neuhradí ve lhůtě 15 dnů od odeslání upomínky, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 5. Po právní stránce posoudil soud věc jako spor z pojistné smlouvy uzavřené podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v účinném znění. 6. Dle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 9. Podle § 12 odst. 1 písm. e) věty prvé zákona č. 168/1999 Sb. zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi. 10. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 11. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah založený pojistnou smlouvou uzavřenou ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. Zatímco žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila, když poskytla žalovanému sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem jeho vozidla, žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť nehradil řádně a včas sjednané pojistné. Z uvedeného důvodu pojištění dne 12. 3. 2021 ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) věty prvé zákona č. 168/1999 Sb. zaniklo. Žalovaný byl přitom podle § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit pojistné po celou dobu trvání pojištění, tedy i v období, za které si žalobkyně nárokuje dlužné pojistné. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný na pojistném dluží žalobou požadovanou částku ve výši 492 Kč. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh žalobkyni zcela či alespoň částečně uhradil, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil a že taková skutečnost nevyplývá ani z obsahu spisu, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 12. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 492 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužného pojistného. Žalobkyně přitom v rámci nárokované výše úroku z prodlení zohlednila částečnou úhradu provedenou žalovaným dne 22. 3. 2021. Soud tedy neshledal důvod, proč žalobkyni nárokovaný úrok z prodlení nepřiznat. 13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný procesní úspěch. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právní rozborem věci, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.