10 C 126/2022-25 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 3 350 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.). Svůj nárok žalobkyně odvozuje od § 4 citovaného zákona. Žalovaná, jakožto provozovatelka motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3, [registrační značka] [VIN kód], vedeného v registru silničních vozidel, neměla ode dne 5. 1. 2019 do dne 6. 5. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušila svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 25 Kč denně vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně stanovila dle citovaných právních předpisů výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 3 050 Kč, který požaduje po žalované zaplatit. Dále požaduje poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Dlužná částka tak činí celkem 3 350 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje od 19. 8. 2019, tedy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalované výzvy k zaplacení příspěvku, avšak žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Žalovaná byla v níže uvedené době provozovatelka motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3, [registrační značka] [VIN kód], vedeného v registru silničních vozidel, které však nemělo v období od 5. 1. 2019 do dne 6. 5. 2019, tj. po dobu 122 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne 4. 7. 2019 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel s tím, že příspěvek má být uhrazen nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaná příspěvek ve stanovené lhůtě neuhradila a dostala se tak do prodlení. Žalobkyně dále vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 11. 9. 2019, II. upomínkou ze dne 5. 12. 2019 a předžalobní upomínkou svého právního zástupce ze dne 27. 10. 2021. Žalovaná však na tyto výzvy nereagovala a žalobkyni nic neuhradila. 6. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb. Dle § 4 citovaného zákona je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Povinnost vzniká vlastníkovi vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy [anonymizováno] k úhradě. 7. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná byla v rozhodném období vlastníkem či provozovatelem předmětného motorového vozidla. Tuto skutečnost žalovaná nikterak nesporovala, stejně jako fakt, že v rozhodném období neměla v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. uzavřeno k předmětnému vozidlu pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovanou, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku, již v první výzvě k jeho úhradě. Žalovaná však s žalobkyní nekomunikovala, rovněž v řízení před soudem zůstala nečinná. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobou požadovaný základ příspěvku ve výši 3 050 Kč odpovídá zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla (122 dní bez pojištění x denní sazba ve výši 25 Kč). Po právu je dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek. 8. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit 3 350 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč. Ty se sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč /za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby/, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21 % DPH). Soud uložil žalované povinnost nahradit náklady tohoto řízení v celkové výši 1 489 Kč žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.