10 C 182/2022-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 3 872Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.). Svůj nárok žalobkyně odvozuje od § 4 citovaného zákona. Žalovaný, jakožto provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], vedeného v registru silničních vozidel, neměl ode dne 24. 11. 2020 do dne 7. 2. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 47 Kč denně vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně stanovila dle citovaných právních předpisů výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 3 572 Kč, který požaduje po žalovaném zaplatit. Dále požaduje poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Dlužná částka tak činí celkem 3 872 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje od 4. 8. 2021, tedy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku, avšak žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Žalovaný byl v níže uvedeném období vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], vedeného v registru silničních vozidel, které však nemělo v období od 24. 11. 2020 do dne 7. 2. 2021, tj. po dobu 76 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou z 20. 5. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel s tím, že příspěvek má být uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný příspěvek ve stanovené lhůtě neuhradil a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně dále vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 25. 8. 2021, II. upomínkou ze dne 23. 9. 2021 a předžalobní upomínkou svého právního zástupce ze dne 3. 5. 2022. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a žalobkyni nic neuhradil. 6. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb. Dle § 4 citovaného zákona je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Povinnost vzniká vlastníkovi vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Příspěvek je splatný ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení písemné výzvy [anonymizováno] k úhradě. 7. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem či provozovatelem předmětného motorového vozidla. Tuto skutečnost žalovaný nikterak nesporoval, stejně jako fakt, že v rozhodném období neměl v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. uzavřeno k předmětnému vozidlu pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovaného, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku, již v první výzvě k jeho úhradě. Žalovaný však s žalobkyní nekomunikoval, rovněž v řízení před soudem zůstal nečinný. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobou požadovaný základ příspěvku ve výši 3 572 Kč odpovídá zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla (76 dní bez pojištění x denní sazba ve výši 47 Kč). Po právu je dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek. 8. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 3 872 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč. Ty se sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč /za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby/, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21 % DPH). Soud uložil žalovanému povinnost nahradit náklady tohoto řízení v celkové výši 1 489 Kč žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.