10 C 193/2022-58 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky ve výši 17 937 Kč s příslušenstvím jako příspěvku za nepojištěná vozidla registračních značek [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], která byla provozována bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.). Svůj nárok žalobkyně odvozuje od § 4 citovaného zákona. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených„ zjištěných údajů o vozidle“ a z jednotlivých výzev k úhradě příspěvku ze dne 6. 11. 2019, [datum] a 6. 3. 2020 a rovněž doručenek k výzvám učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Žalovaný, jakožto provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmena r s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], vedeného v registru silničních vozidel, neměl ode dne 7. 6. 2019 do dne 3. 9. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 145 Kč denně vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně stanovila dle citovaných právních předpisů výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 12 905 Kč, který požaduje po žalovaném zaplatit. Dále požaduje poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje od 22. 12. 2019, tedy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně dále vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou a předžalobní upomínkou svého právního zástupce. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a žalobkyni nic neuhradil. 7. Žalovaný, jakožto provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu UI789232, vedeného v registru silničních vozidel, neměl ode dne 16. 4. 2019 do dne 10. 6. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 65 Kč denně vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně stanovila dle citovaných právních předpisů výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 3 640 Kč, který požaduje po žalovaném zaplatit. Dále požaduje poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje od 17. 4. 2020, tedy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně dále vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou a předžalobní upomínkou svého právního zástupce. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a žalobkyni nic neuhradil. 8. Žalovaný, jakožto provozovatel přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 750 k , [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu UD [číslo], vedeného v registru silničních vozidel, neměl ode dne 2. 7. 2020 do dne 1. 11. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 4 Kč denně vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně stanovila dle citovaných právních předpisů výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 492 Kč, který požaduje po žalovaném zaplatit. Dále požaduje poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje od 24. 2. 2021, tedy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně dále vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou a předžalobní upomínkou svého právního zástupce. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a žalobkyni nic neuhradil. 9. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb. Dle § 4 citovaného zákona je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Povinnost vzniká vlastníkovi vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů, příp. 60 dnů ode dne doručení písemné výzvy [anonymizováno] k úhradě. 10. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem či provozovatelem předmětných motorových vozidel. Tuto skutečnost žalovaný nikterak nesporoval, stejně jako fakt, že v rozhodném období neměl v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. uzavřeno k předmětným vozidlům pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovaného, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku, již v první výzvě k jeho úhradě. Žalovaný však s žalobkyní nekomunikoval, rovněž v řízení před soudem zůstal nečinný. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Po právu je dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek. 11. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 17 937 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč. Ty se sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč /za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby/, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21 % DPH). Soud uložil žalovanému povinnost nahradit náklady tohoto řízení v celkové výši 2 252 Kč žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.