10 C 202/2022-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 825 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.). Svůj nárok žalobkyně odvozuje od § 4 citovaného zákona. Žalovaný, jakožto provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], vedeného v registru silničních vozidel, neměl ode dne 1. 1. 2020 do dne 15. 1. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 35 Kč denně vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně stanovila dle citovaných právních předpisů výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 525 Kč, který požaduje po žalovaném zaplatit. Dále požaduje poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300Kč. Dlužná částka tak činí celkem 825 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje od 8. 9. 2020, tedy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku, avšak žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Žalovaný byl v níže uvedeném období vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], vedeného v registru silničních vozidel, které však nemělo ode dne 1. 1. 2020 do dne 15. 1. 2020, tj. po dobu 15 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou z 24. 6. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla s tím, že příspěvek má být uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný příspěvek ve stanovené lhůtě neuhradil a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně dále vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou dne 1. 10. 2020, II. upomínkou ze dne 12. 11. 2020 a předžalobní upomínkou svého právního zástupce ze dne 31. 5. 2022. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a žalobkyni nic neuhradil. 6. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb. Dle § 4 citovaného zákona je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Povinnost vzniká vlastníkovi vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Příspěvek je splatný ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení písemné výzvy [anonymizováno] k úhradě. 7. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem či provozovatelem předmětného motorového vozidla. Tuto skutečnost žalovaný nikterak nesporoval, stejně jako fakt, že v rozhodném období neměl v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. uzavřeno k předmětnému vozidlu pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovaného, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku, již v první výzvě k jeho úhradě. Žalovaný však s žalobkyní nekomunikoval, rovněž v řízení před soudem zůstal nečinný. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobou požadovaný základ příspěvku ve výši 525 Kč odpovídá zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla (15 dní bez pojištění x denní sazba ve výši 35 Kč). Po právu je dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek. 8. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 825 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč. Ty se sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč /za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby/, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21 % DPH). Soud uložil žalovanému povinnost nahradit náklady tohoto řízení v celkové výši 1 489 Kč žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.