10 C 223/2022-48 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným byla dne 18. 8. 2003 uzavřena smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí této smlouvy jsou dispozice ke kontokorentnímu úvěru, všeobecné obchodní podmínky banky, úrokový lístek banky a sazebník banky, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 0,00 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Ve smlouvě a v dispozicích ke smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno], a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze smlouvy a podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 24 926,05 Kč převedla dne 26. 11. 2004 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku na zvláštní úvěrový účet banka žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl dle ujednání ve smlouvě ve spojení s podmínkami povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle sazebníku banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a v souladu se smlouvou a podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 31. 1. 2005 zesplatnila ke dni 31. 1. 2005 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 25.126,05 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17. 7. 2019. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobci jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 25 126,05 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 24 926,05 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 200 Kč, úroků z úvěru ve výši 30% p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 24 926,05 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 2,50% p. a. z dlužné částky ve výši 25 126,05 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 24 926,05 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 200 Kč, od 22. 6. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 17. 4. 2020. Odeslaná výzva se však žalobci vrátila z důvodu jejího nevyzvednutí. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o poskytování bankovních produktů vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným byla dne 18. 8. 2003 uzavřena smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí této smlouvy jsou dispozice ke kontokorentnímu úvěru, všeobecné obchodní podmínky banky, úrokový lístek banky a sazebník banky, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Ve mlouvě a v dispozicích ke smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno], a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. 5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze smlouvy a podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 24 926,05 Kč převedla dne 26. 11. 2004 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku na zvláštní úvěrový účet banka žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl dle ujednání ve smlouvě ve spojení s podmínkami povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle sazebníku banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a v souladu se smlouvou a podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 31. 1. 2005 zesplatnila ke dni 31. 1. 2005 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 25.126,05 Kč. To vzal soud za prokázané z oznámení o zesplatnění ze dne 31. 1. 2005. Pohledávka však nebyla dle tvrzení žalobkyně ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Žalovaný se vůči těmto tvrzením žalobkyně nijak nevymezil. Neuvedl, že by na dluh něco zaplatil. 6. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17. 7. 2019. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobci jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 25 126,05 Kč. To vzal soud za prokázané z dohody o postoupení pohledávky, seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2019. 7. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo dle žalobkyně na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaný opět netvrdil opak. Soud tedy žalobkyni přiznal dlužnou jistinu úvěru ve výši 24 926,05 Kč, poplatky a smluvní pokutu ve výši 200 Kč, úroky z úvěru ve výši 30% p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 24 926,05 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 2,50% p. a. z dlužné částky ve výši 25 126,05 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 24 926,05 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 200 Kč, od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to z titulu úvěru podle § 497 a násl. obch. zák., a to včetně sjednaných úroků. Nárok na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. a § 517 odst. 2 o. z. 8. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 006 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1