15 C 141/2022-46 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 13 211,78 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty a dále Dispozice, ve kterých byl sjednán úvěrový rámec. Žalovaný se zavázal platit měsíční splátky ve výši určené procentuálně z částky již vyčerpané, a to ve splatnosti dle faktur. Svoji povinnost však neplnila řádně, úvěr byl proto ke dni 30. 11. 2021 zesplatněn. Předmětem žaloby je dlužná jistina 10 529,46 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok 537,15 Kč, který podle čl. 43 všeobecných obchodních podmínek přirostl k jistině, kapitalizovaný úrok z prodlení z původní jistiny do 27. 4. 2022 ve výši 328,30 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z přirostlého obchodního úroku do 27. 4. 2022 ve výši 16,08 Kč, poplatky za vedení 600 Kč, 1 200,79 Kč za dvě upomínky ve výši 600 Kč. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 17. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně byla na základě smlouvy povinna poskytnout peněžní prostředky do určité výše a žalovaný se zavázal prostředky vrátit, zaplatit úroky a poplatky. Součástí smlouvy byly produktové podmínky, Dispozice, Sazebník poplatků a Úrokový lístek. Z Dispozic ke smlouvě soud zjistil, že úvěrový rámec činil 16 000 Kč, roční úroková sazba ke dni vytištění činila 12 % ročně. 5. Z výpisů ke kreditní kartě Money Card za období od 1. 11. 2021 do 30. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaný vyčerpal 12 267,40 Kč, splátka po splatnosti činila 1 889,89 Kč. Celková dlužná částka ke dni 30. 11. 2021 činila 12 267,40 Kč. 6. Z rozhodnutí o zesplatnění ze dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně úvěr zesplatnila pro porušování podmínek žalovaným a vyzvala ho k úhradě částky 12 867,40 Kč (z toho 1 800,79 Kč na dlužných poplatcích a 537,15 Kč na úroku). 7. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaný se postupně dostal do dluhu ve výši 12 867,40 Kč, neboť postupně nesplácel včas splátky úvěru a další poplatky, proto došlo k ukončení úvěrového vztahu zesplatněním. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil dlužnou částku. 8. Smlouvu o revolvingovém úvěru a z ní vyplývající právní vztahy soud posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). 9. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Z citovaného ustanovení a skutkových zjištění je patrné, že nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru je co do jistiny, úroku a poplatků po právu, neboť žalovaný nesplnil svoji povinnost vrátit peněžní prostředky a zaplatit úroky. Jelikož úvěr vůbec nesplácel, došlo ke dni 30. 11. 2021 k jeho zesplatnění. 11. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 12. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za tři úkony právní služby (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 1 660 Kč, a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně, včetně náhrady DPH 21%, činí částku 7 914,80 Kč a hradí se k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.