15 C 18/2022-32 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 3 510 Kč z titulu nesplněné povinnosti žalovaného podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zák. č. 348/2005 Sb.), s odůvodněním, že žalovaný neplatil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně v období od října 2018 do prosince 2020. Žalobkyně požadovala rovněž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých plateb televizního poplatku do dne podání žaloby ve výši 614,84 Kč. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení souhlas účastníků s tímto postupem předpokládal. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný je od srpna 2006 přihlášen k placení televizních poplatků. Žalobkyně dopisem ze dne 8. 3. 2021 vyzvala žalovaného prostřednictvím služby DINO České pošty, s. p., k doplacení televizních poplatků za období od ledna 2017 do prosince 2020, a to ve výši 6 480 Kč, a dále úroků z prodlení ve výši 1 141,59 Kč. Následně vyzývala žalovaného k úhradě uvedených dlužných částek ještě dopisem z 18. 5. 2021. 5. Žalovaný se jako vlastník televizního přijímače stal ve smyslu § 8 odst. 2 a § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku. Povinností žalovaného bylo měsíčně žalobkyni platit televizní poplatek ve výši 135 Kč (§ 6 shora citovaného zákona). V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný ve shora uvedeném období, tedy po dobu celkem dvacetišesti měsíců, televizní poplatek nehradil, případně jej hradil pouze částečně. Proto soudu nezbylo, než podané žalobě vyhovět. Pokud žalovaný v uvedených měsících televizní přijímač nevlastnil, bylo jeho povinností dle § 8 odst. 6 shora citovaného zákona písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona (tj. žalobkyni) změny ve skutečnostech rozhodných pro evidenci a placení televizních poplatků a v souladu s odst. 8 citovaného paragrafu ve lhůtě 15 dnů ode, kdy nastala skutečnost odůvodňující odhlášení televizního poplatku, připojit i písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Nic takového nebylo žalovaným tvrzeno, natož prokázáno. 6. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením shora uvedených měsíčních televizních poplatků, stíhá ho povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení, a ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s přihlédnutím k vládnímu nařízení č. 351/2013. Kapitalizovaná výše zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků ke dni vyhotovení žaloby, tj. k 27. 10. 2021, odpovídá v žalobě požadované částce ve výši 614,84 Kč. 7. Soud na základě všech shora uvedených závěrů ve výroku I. tohoto rozsudku podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 726 Kč (mimosmluvní odměna ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 126 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 126 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.