15 C 303/2021-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 2 970 Kč z titulu nesplněné povinnosti žalované podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zák. č. 348/2005 Sb.), s odůvodněním, že žalovaná neplatila televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně v období od listopadu 2018 do prosince 2020. Žalobkyně požadovala rovněž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých plateb televizního poplatku do dne podání žaloby ve výši 522,27 Kč. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení souhlas účastníků s tímto postupem předpokládal. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná je od března 2017 přihlášena k placení televizních poplatků. Žalobkyně dopisem ze dne 8. 3. 2021 vyzvala žalovanou prostřednictvím služby DINO České pošty, s. p., k doplacení televizních poplatků za období od července 2017 do prosince 2020, a to ve výši 5 130 Kč, a dále úroků z prodlení ve výši 829,53 Kč. Následně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek ještě dopisem z 18. 5. 2021. 5. Žalovaná se jako vlastník televizního přijímače stala ve smyslu § 8 odst. 2 a § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku. Povinností žalované bylo měsíčně žalobkyni platit televizní poplatek ve výši 135 Kč (§ 6 shora citovaného zákona). V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná ve shora uvedeném období, tedy po dobu celkem dvaceti dvou měsíců, televizní poplatek nehradila, případně jej hradila pouze částečně. Proto soudu nezbylo, než podané žalobě vyhovět. Pokud žalovaná v uvedených měsících televizní přijímač nevlastnila, bylo její povinností dle § 8 odst. 6 shora citovaného zákona písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona (tj. žalobkyni) změny ve skutečnostech rozhodných pro evidenci a placení televizních poplatků a v souladu s odst. 8 citovaného paragrafu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost odůvodňující odhlášení televizního poplatku, připojit i písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Nic takového nebylo žalovanou tvrzeno, natož prokázáno. Naopak žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni podáním doručeným soudu dne 25. 2. 2022 uznala a s ohledem na své finanční možnosti požádala o rozložení dlužné částky do pravidelných splátek. Žalobkyně s tímto návrhem vyslovila souhlas, když uvedla, že je ochotna akceptovat úhradu žalobou požadovaných částek ve splátkách, a to v minimální výši 300 Kč měsíčně, což odpovídá uváděným možnostem žalované. 6. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením shora uvedených měsíčních televizních poplatků, stíhá ji povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení, a ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s přihlédnutím k vládnímu nařízení č. 351/2013. Kapitalizovaná výše zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků ke dni vyhotovení žaloby, tj. k 27. 10. 2021, odpovídá v žalobě požadované částce ve výši 522,27 Kč. 7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti proto soud rozhodl tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v plné výši včetně příslušenství a ve smyslu ustanovení § 160 o. s. ř. též o rozložení dlužné částky do pravidelných splátek po 300 Kč. Výše splátek přitom byla určena dohodou účastníků a mělo by být v silách žalované je splácet. 8. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 2 229 Kč (mimosmluvní odměna ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. /převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby/ po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., mimosmluvní odměna ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby ve smyslu § 7 bodu 3. cit. vyhl., paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 399 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 699 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).