16 C 100/2022-44 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 520,21 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Tvrdila, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 6. 2020 dodávala žalované elektřinu. V období od 7. 7. 2020 do 10. 2. 2021 dodala 18,78 MWh za cenu 51 020,21 Kč. Zálohy byly zaplaceny ve výši 14 600 Kč. Doplatek byl účtován fakturou ze dne 18. 2. 2021 splatnou 10. 3. 2021. Na fakturu byly následně prováděny částečné úhrady: dne 17. 3. 2021 ve výši 3 000 Kč, dne 19. 4. 2021 ve výši 2 900 Kč, dne 18. 5. 2021 ve výši 3 000 Kč, dne 22. 6. 2021 ve výši 3 000 Kč, dne 20. 7. 2021 ve výši 3 000 Kč. K úhradě tedy zbývá 21 520,21 Kč. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 6. 2020 soud zjistil, že její obsah odpovídá tvrzením žalobkyně, tj. žalovaný se zavázala odebírat elektřinu 30 měsíců a uhradit její cenu dle ceníku dodavatele ve splatnosti dle vyúčtování (faktury za příslušné období). 5. Z vyúčtování ze dne 10. 2. 2021 soud zjistil, že celkem bylo dodáno 18,78 MWh za cenu 51 020,21 Kč, žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za dodanou elektřinu ve výši 36 420,21 Kč splatný 10. 3. 2021. 6. Z ostatních předložených listin soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. 7. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalovanou částku uhradil. 8. S ohledem na datum uzavření smlouvy soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon – dále jen„ EnergZ“). 9. Podle § 50 odst. 2 věty první EnergZ platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 10. Žalovaný nedostála své zákonné i smluvní povinnosti zaplatit cenu dodávek, jeho povinnost k úhradě ceny dodávek elektřiny trvá. 11. Dle ustanovení § 1970 OZ má žalobce nárok i na úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur, a to ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. 12. Soud proto podané žalobě vyhověl. 13. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 862 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 968 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč, dvě paušální náhrady po 100 Kč a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 830 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Žalobkyně sice žádala náhradu nákladů za 2 úkony právní služby neponížené podle § 14b advokátního tarifu, nicméně tento návrh soud nepovažoval za důvodný, neboť lze stěží nalézt typičtější příklad„ formulářové“ žaloby ve smyslu § 14b advokátního tarifu, než jsou žaloby na cenu energií a spojených služeb. 14. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 o. s. ř.