16 C 130/2022-61 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 075 Kč s úrokem z prodlení z titulu nezaplaceného plnění účastnické smlouvy a kupní smlouvy, která byla její součástí. Předmětem koupě bylo koncové zařízení. Žalovaný nezaplatil cenu sms na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 297 Kč a splátku koncového zařízení 40 Kč splatné dne 27. 1. 2018. Žalovaný nezaplatil ani cenu sms na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 698 Kč a splátku koncového zařízení 40 Kč splatné dne 27. 12. 2017. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 24. 6. 2020. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu lze učinit závěr, dle kterého žalovaný uzavřel s žalobkyní (její právní předchůdkyní) účastnickou smlouvu, jejíž součástí byla kupní smlouva na koncové zařízení (Lenovo C2 – černý), jehož cenu měl platit v měsíčních splátkách po 40 Kč. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil splátky účtované v prosinci 2017 a lednu 2018. Žalovaný rovněž využil zprostředkovaných služeb v ceně 698 Kč a 297 Kč účtovaných v prosinci 2017 a lednu 2018, přičemž z ničeho nevyplývá, že by žalovaný z toho cokoliv uhradil. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Po právní stránce soud postupoval podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a podle smlouvy. Podle § 2079 odst. 1 OZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Z citované úpravy a závěru o skutkovém stavu je zřejmé, že žalovaný nesplnil svou zákonnou a smluvní povinnost zaplatit cenu věci dle kupní smlouvy v žalované výši, zároveň nesplnil svou smluvní povinnost uhradit cenu zprostředkovaných služeb. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám jejího zástupce. Žalobkyně sice žádala náhradu nákladů řízení bez aplikace § 14b advokátního tarifu, nicméně žaloby na plnění dle účastnických smluv mobilních operátorů jsou typickými„ formulářovými“ žalobami ve smyslu tohoto ustanovení, přičemž skutečnost, že žalobce není přímo původní věřitel, jak u těchto bývá obvyklé, nemůže jít žalovanému k tíži, neboť postoupením pohledávky nemůže být zhoršeno právní postavení dlužníka. Soud proto §14b advokátního tarifu aplikoval. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.