16 C 139/2022-85 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6 948,76 Kč s příslušenstvím z titulu dlužné ceny služeb sdružených dodávek elektřiny poskytnutých právní předchůdcem žalobkyně. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu lze uzavřít, že na základě smlouvy z 20. 5. 2019 poskytla pr. předchůdkyně žalobkyně žalované služby sdružených dodávek elektřiny – za období 27. 5. 2019 – 30. 7. 2019 (spotřeba 1,339 MWh) v ceně 6 353 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 3 000 Kč činí konečná dlužná částka 3 353 Kč) a za období 31. 7. 2019 – 27. 11. 2019 (spotřeba 0,662 MWh) v ceně 3 595,76 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Soud žalobu shledal důvodnou. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalované takto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dle shora citované uvedené smlouvy cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb za uvedené období v žalované částce. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud nepřistoupil na návrh žalobkyně, která se domáhala„ nesnížené“ náhrady nákladů řízení. Žaloby na ceny energií jsou typické žaloby ve smyslu § 14b advokátního tarifu, mění se jen čísla a osoby, obsah žalob jinak zůstává stejný. Skutečnost, že cenu, oproti obvyklé procesní situaci, nevymáhá přímo dodavatel energie, nemá význam, neboť postoupením pohledávky se nemůže zhoršit právní postavení dlužníka. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.