16 C 162/2022-68 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 15 530,68 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 24. 1. 2018 uzavřela se žalovaným Smlouvu o bankovních produktech a službách podle níž mj. také poskytovala kontokorent do úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit a nesplácel řádně a včas. Poskytování kontokorentu pro bylo zrušeno a debetní zůstatek 13 730,68 Kč převeden na nový úvěrový účet. Ani poté žalovaný ničeho nezaplatil, žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Žalovaný dosud ničeho neuhradil, žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny 13 730,68 Kč, poplatků 1 800 Kč a zákonného úroku z prodlení v běžící i kapitalizované formě. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 24. 1. 2018 soud zjistil, že její součástí byly„ Dispozice“. 5. Ze Zvláštního ujednání ke kontokorentnímu úvěru flexikredit ze dne 20. 2. 2019 soud zjistil, že v nich se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání dle„ Dispozic“ a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok a poplatky. 6. Z Dispozic se sjednanými parametry kontokorentního úvěru flexikredit ze dne 20. 2. 2019 soud zjistil, že strany si ujednaly kontokorent s limitem 10 000 Kč. Úrok 21,99 % ročně. V dispozicích byly ujednány i poplatky, vč. poplatku 600 Kč za upomínku. 7. Z čl. 24 písm. f) produktových podmínek„ Spotřebitelský kontokorentní úvěr [anonymizováno]“ soud zjistil, že v případě překročení limitu je banka oprávněna převést debetní zůstatek na nový úvěrový účet a oznámit splácení ve splátkách. Dle čl. 25 je banka oprávněna požadovat splacení úvěru vyrovnáním debetního zůstatku. 8. Z Výpisu z běžného účtu ze dne 14. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný v dubnu 2021 překročil úvěrový limit a dlužná částka byla dne 16. 3. 2021 převedena do úvěrový účet. 9. Z Výpisů z úvěrového účtu za období 31. 3. 2021 – 31. 3. 2022 soud zjistil, že dlužná částka 13 730,68 Kč byla převedena na úvěrový účet a že žalovanému byl 3 x účtována poplatek za upomínku 600 Kč. 10. Z oznámení o zesplatnění ze dne 22. 7. 2021 soud zjistil, že banka zesplatnila dluh ke dni 20. 7. 2021. 11. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaný se na svém účtu vedeném u žalobkyně dostal do debetu, posléze překročil sjednaný kontokorentní limit. Dluh žalovaného byl převeden na úvěrový účet, žalovaný však ničeho nezaplatil, žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný cokoliv zaplatil. 12. Smlouvu soud s ohledem na odkaz v § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) posuzoval podle § 2395 a n. OZ, tedy jako úvěr. 13. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Povinnost vrátit jistinu a smluvně ujednanou povinnost zaplatit poplatky žalovaný nesplnil, tato povinnost tedy trvá (úroky žádány nebyly). Prodlení se zaplacením dalo vzniknout právu na úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 15. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud nepřistoupil na návrh žalobkyně, která se domáhala„ nesnížené“ náhrady nákladů řízení. Soudu je z úřední činnosti známo, že žaloby založené na pohledávkách [právnická osoba] se nejen v rámci jednoho typu bankovních produktů, ale i v rámci více typů liší v podstatě toliko do názvu produktu, dlužné částky a dat – jedná se tedy o typické žaloby ve smyslu § 14b advokátního tarifu. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. 16. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.