3 C 1/2022-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 48 920 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uváděla, že dne 16. 12. 2018 způsobil neznámý řidič vozidlem BMW s [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, škodu na majetku [územní celek], [IČO], [anonymizováno] [adresa], ve výši 46 500 Kč. Škoda spočívala v poškození opěrné zdi a obrubníku v ulici [ulice] v [obec]. K datu vzniku škody nebylo ke škodícímu vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Z tohoto důvodu vznikla žalobkyni podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla, za kterou nese odpovědnost žalovaný jako provozovatel vozidla. Žalobkyně proto poškozenému uhradila dne 3. 7. 2019 náhradu škody ve výši 46 500 Kč a dále [právnická osoba] [anonymizováno], pověřené žalobkyní k vyřízení škodní události, poplatek ve výši 2 420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Dopisem ze dne 26. 7. 2019 pak žalobkyně uplatnila vůči žalovanému regresní nárok na náhradu škody v plné výši a stanovila lhůtu k plnění do 25. 8. 2019. Žalovaný však žalobkyni požadovanou částku dosud neuhradil ani z části. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Ze záznamu o dopravní nehodě, vedené Policií ČR pod ev. č. [anonymizováno] [číslo] [číslo], bylo prokázáno, že dne 16. 12. 2018 na ulici [ulice] v [obec] došlo k dopravní nehodě, kterou způsobil neznámý řidič s vozidlem BMW s [registrační značka] tím, že se nechoval ohleduplně a ukázněně, neřídil se pravidly provozu na pozemních komunikacích, nesetrval na místě nehody, tím nespolupracoval. Vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla byl žalovaný. Žalovaný nesdělil skutečnosti potřebné ke zjištění totožnosti řidiče. Ohledáním bylo zjištěno, že na všech kolech předmětného vozidla nebyly užity zimní pneumatiky. V důsledku dopravní nehody došlo k poškození opěrné zdi a obrubníku, které jsou ve vlastnictví města Jevíčka. Součástí záznamu jsou fotografie zachycující poškození jak obrubníku a opěrné zdi, tak škodícího vozidla. 6. Z výpisu z databáze pojistných smluv soud zjistil, že žalovaný neměl ke dni způsobení dopravní nehody sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k vozidlu BWM s [registrační značka]. Předmětné vozidlo bylo naposledy pojištěno u [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], přičemž pojištění zaniklo ke dni 9. 11. 2018 z důvodu neplacení pojistného. 7. Z faktury/daňového dokladu [číslo] ze dne 8. 4. 2019, splatného dne 8. 5. 2019, vyplynulo, že [územní celek] pověřilo odbornou [právnická osoba] [anonymizováno] k opravě poškozeného obrubníku a opěrné zdi na ulici [ulice] v [obec]. Opravné práce byly vyúčtovány v částce 46 500 Kč vč. DPH. Cena provedených prací se podává i ze soupisu provedených prací a dále ze zjišťovacího protokolu. 8. Z oznámení ze dne 11. 6. 2019 bylo zjištěno, že město Jevíčko uplatnilo u žalobkyně nárok na náhradu škody, způsobené dopravní nehodou popsanou v odstavci 5. odůvodnění tohoto rozsudku, ve výši 46 500 Kč. 9. Z prohlášení o výši odměny za likvidaci škodných událostí soud zjistil, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] byla uzavřena mandátní smlouva o spolupráci při likvidaci škodních událostí ze dne 20. 12. 2012. Odměna za zpracování škodních událostí podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. byla stanovena na 2 420 Kč za každou škodní událost. 10. Z listiny nazvané jako stanovení výše pojistného plnění – majetek soud zjistil, že žalobkyně po provedeném šetření akceptovala rozsah fakturované práce a materiálu na věcech poškozených předmětnou dopravní nehodou a přiznala [anonymizováno] [obec] uplatněnou náhradu škody v částce 46 500 Kč v plné výši jako plnění z Garančního fondu žalobkyně. Tytéž skutečnosti pak vyplynuly i z vyrozumění [právnická osoba] [anonymizováno] o výsledku šetření škodné události adresované městu [obec] a z likvidační zprávy č. škodné události 2019 [číslo]. 11. Z dokladů o výplatě bylo prokázáno, že žalobkyně vyplatila dne 3. 7. 2019 v souvislosti s projednávanou škodní událostí [anonymizováno] [obec] 46 500 Kč a pověřené [právnická osoba] [anonymizováno] poplatek za zpracování škodní události ve výši 2 420 Kč. 12. Z dopisu ze dne 26. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uplatnila vůči žalovanému nárok na náhradu plnění poskytnutého v souvislosti s projednávanou dopravní nehodou ve výši 48 920 Kč s tím, že v případě nezaplacení do 25. 8. 2019 bude dlužná částka navyšována o úroky z prodlení. 13. Z výzvy ze dne 12. 7. 2021 vyplynulo, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky nejpozději do 22. 7. 2021 s upozorněním, že v opačném případě bude žalovaná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla předána k doručení žalovanému 13. 7. 2021, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 14. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 15. Dne 16. 12. 2018 byla vozidlem BMW s [registrační značka], které řídil neznámý řidič, způsobena dopravní nehoda, při které došlo k poškození majetku [územní celek]. V době dopravní nehody byl vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla žalovaný, přičemž k vozidlu nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Z Garančního fondu žalobkyně bylo [anonymizováno] [obec] vyplaceno na náhradu škody způsobené dopravní nehodou 46 500 Kč a [právnická osoba] [anonymizováno], kterou žalobkyně pověřila vyřízením této škodní události, poplatek ve výši 2 420 Kč, celkem tedy 48 920 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému nárok na náhradu plnění poskytnutého poškozenému a pověřené společnosti a poskytla mu lhůtu k plnění do 25. 8. 2019. Žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a žalobkyni nic nezaplatil. 16. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), je [anonymizováno] povinna poskytnout z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 17. Podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniká [anonymizováno] výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou [anonymizováno] vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce [anonymizováno] na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má [anonymizováno] nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce [anonymizováno] vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 18. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 19. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobkyně prokázala, že neznámý řidič způsobil vozidlem, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, dopravní nehodu a následně z místa dopravní nehody utekl. V důsledku dopravní nehody byla poškozenému způsobena škoda na majetku ve shora uvedené výši, kterou žalobkyně poškozenému uhradila v plné výši. Žalobkyně dále tvrdila, že k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a žalovaný toto pojištění neprokázal. Vzhledem k ustanovení § 24 odst. 9 ve spojení s § 10 odst. 1 písm