3 C 109/2022-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 4 318,65 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne 9. 3. 2016 uzavřena rámcová smlouva o finančních službách a dále smlouva o účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení účtu č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Žalovaný se ve smlouvě zavázal dodržovat podmínky pro vedení běžného účtu a případný debetní zůstatek bezodkladně vyrovnat. Žalovaný však své povinnosti porušil, když na jeho účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 4 318,65 Kč, který neuhradil. Pohledávka za žalovaným proto byla převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a úvěr byl ke dni 2. 11. 2020 zesplatněn. Dlužná částka sestává z nepovoleného přečerpání ve výši 4 249 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 69,65 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 2. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění, tj. od 3. 11. 2020, do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil následující skutečnosti: 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne 9. 3. 2016 uzavřena rámcová smlouva o finančních službách a dále smlouva o účtu, na jejímž základě byl pro žalovaného zřízen a veden účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně a Ceník. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dodržovat podmínky vedení účtu, zejména dodržovat kreditní zůstatek. Na účtu však vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 4 249 Kč. Vzhledem k neplnění uvedených podmínek vedení účtu a nevyrovnání vzniklého nepovoleného zůstatku na účtu právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 2. 11. 2020 pohledávku za žalovaným na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a dopisem ze dne 3. 11. 2020 vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z nepovoleného přečerpání účtu a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 69,65 Kč Smlouvou ze dne 22. 2. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 9. 3. 2021. Výzvou ze dne 16. 11. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení do deseti dnů bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. 6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o účtu podle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), a smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. 7. Právní předchůdce žalobkyně zřídil žalovanému účet. Žalovaný přečerpal finanční prostředky a zůstatek na účtu se dostal do nepovoleného debetu. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Následně pak pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dlužnou částku, tak jak byla žalobkyní vyčíslena, nezaplatil. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 4 318,65 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. 8. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 9. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 4 719 Kč (3 úkony právní služby po 1 000 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. 10. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč /převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé/, tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.