3 C 117/2022-31 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 8 165 Kč z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Svůj nárok žalobkyně odvozuje od § 4 citovaného zákona. Žalovaný, jakožto provozovatel vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], vedeného v registru silničních vozidel, neměl ode dne 1. 1. 2020 do dne 30. 4. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona. Žalobkyně stanovila dle zákona výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 7 865 Kč. Dále požaduje poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Dlužná částka tak činí celkem 8 165 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky poplatku od 14. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku, avšak žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Žalovaný je vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, vedeného v registru silničních vozidel jako provozované, které však nemělo v období ode dne 1. 1. 2020 do dne 30. 4. 2020, tj. 121 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 29. 10. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel s tím, že příspěvek má být uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný příspěvek za uvedené období ve stanovené lhůtě neuhradil a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně dále vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 18. 2. 2021 a předžalobní upomínkou svého právního zástupce ze dne 31. 5. 2021. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a žalobkyni nic neuhradil. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 téhož zákona může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Příspěvek je splatný do 30 dnů od doručení výzvy [anonymizováno] k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb.). Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně činí 65 Kč. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem či provozovatelem předmětného motorového vozidla. Tuto skutečnost žalovaný nikterak nesporoval, stejně jako fakt, že v rozhodném období neměl v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. uzavřeno k předmětnému vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z jeho provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovaného, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku, již v první výzvě k jeho úhradě. Žalovaný však s žalobkyní nekomunikoval, rovněž v řízení před soudem zůstal nečinný. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobou požadovaný základ příspěvku ve výši 7 865 Kč odpovídá zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla (121 dní bez pojištění x denní sazba ve výši 65 Kč). Po právu je dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 8 165 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroků z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.