3 C 122/2022-51 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 5. 2015 peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky do 16. 6. 2015. Žalovaný však na svůj dluh nic nezaplatil. Na základě smlouvy ze dne 30. 1. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti [právnická osoba], která ji smlouvou ze dne 21. 2. 2019 postoupila žalobkyni. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne 26. 5. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč dne 26. 5. 2015 převodem na účet, který ve smlouvě označil. Zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 687 Kč se žalovaný zavázal vrátit do 16. 6. 2015. Podle žalobkyně je žalovaný od 17. 6. 2015 v prodlení s úhradou svého závazku, na který nezaplatil nic. Smlouvou ze dne 30. 1. 2019 ve spojení se smlouvou ze dne 27. 2. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 4. 2019. Dopisem ze dne 13. 1. 2020 byl žalovaný vyzván zástupkyní žalobkyně k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. 5. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. 6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč, které měl žalovaný jednorázově vrátit. Žalovaný však porušil svoji povinnost a poskytnuté peněžní prostředky v době splatnosti neuhradil. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný poskytnutou zápůjčku nezaplatil. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 3 000 Kč spolu s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení. Zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky se žalobkyně podanou žalobou nedomáhala. 8. Nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 9. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, dále třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21% DPH. Náklady řízení žalobkyně činí celkem 1 489 Kč Tyto je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.