3 C 81/2022-32 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 1 049 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalovaný byl dne 19. 5. 2019 příslušníky Policie ČR dopraven služebním vozidlem policie do Protialkoholní záchytné stanice [obec]. U žalovaného byla provedena dechová zkouška s pozitivním výsledkem 2,84 promile alkoholu v dechu a převoz žalovaného si vyžádal jízdu služebního vozidla na trase [obec] [obec], kdy bylo celkem najeto 153 km. Náklady na dopravu činily 1 049 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně i úroky z prodlení, a to od 1. 1. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 5. Dne 19. 5. 2019 hlídka Městské policie [obec] zasahovala v místě bydliště žalovaného pro napadení ženy. Žalovaný byl hlídkou městské policie převezen na OO PČR [anonymizováno], kde u něj byla provedena dechová zkouška s výsledkem 2,84 ‰. Pro žalovaným udávané sdělení, že spolykal neznámé množství prášků, které zapil alkoholem, byl žalovaný hospitalizován na interním oddělení [příjmení] [anonymizováno], odkud následně utekl. Z důvodu podnapilosti a možné intoxikaci léky existovala obava, že je žalovaný bezprostředně ohrožen na životě, proto po něm bylo hlídkou OO PČR [anonymizováno] pátráno a po vypátrání byl eskortován zpět do [příjmení] [anonymizováno]. Zde byl vyšetřen lékařem, který konstatoval, že žalovaný již není v ohrožení života a je schopen pobytu v protialkoholní záchytné stanici. Následně byl žalovaný eskortován do Protialkoholní stanice v [obec], kam byl přijat 20. 5. 2019 v 1:00 hod. Dechovou zkouškou bylo u žalovaného zjištěno 1,47 ‰ alkoholu v dechu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s technickým průkazem vozidla, kterým byl žalovaný přepraven, náklady spojené s převozem žalovaného ze [obec] do [obec], kdy bylo najeto 153 km, v částce 1 049 Kč. Výzvou ze dne 16. 12. 2019 byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky, avšak neúspěšně. 6. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. 7. Podle § 89c odst. 1 téhož zákona platí, že dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. 8. Podle § 89e odst. 1 téhož zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 9. Jelikož u žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu v dechu, má žalobkyně zcela nepochybně nárok na úhradu nákladů na dopravu žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že vzniklou nákladu uhradil, soud proto žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 049 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení ze shora uvedené částky. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 11. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a svědčí jí tedy dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila k uplatňování svého práva. Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů /za předžalobní výzvu a sepis žaloby/ po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v účinném znění. Vzhledem k uvedenému soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 600 Kč. 12. Žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozena od placení soudních poplatků. Dle § 2 odst. 3 téhož zákona přešla poplatková povinnost na žalovaného. Výše poplatku se řídí položkou 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků a činí 1 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. 13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.