5 C 106/2022-25 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení 1 182 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalovaná byla dne 3. 6. 2019 příslušníky Policie ČR dopravena služebním vozidlem policie do Protialkoholní záchytné stanice [obec]. Žalovaná opakovaně nebyla schopna provést dechovou zkoušku, před přijetím do protialkoholní záchytné stanice však bylo provedeno posouzení zdravotního stavu žalované, na základě něhož bylo prokázáno, že žalovaná je pod vlivem alkoholu. Převoz žalované si vyžádal jízdu služebního vozidla na trase [obec] [obec], kdy bylo celkem najeto 160 km. Náklady na dopravu činily 926 Kč a vyšetření žalované před umístěním do protialkoholní záchytné stanice 256 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně i úroky z prodlení, a to od 1. 1. 2020 do zaplacení. 2. V souvislosti s odchodem soudkyně senátu 5 C Mgr. Martiny Šulákové, Ph.D., na mateřskou dovolenou, byl předmětný spis podle změny rozvrhu práce ze dne 29. 7. 2022 přidělen do senátu 3 C Mgr. Radce Kopecké. 3. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Dne 3. 6. 2019 hlídka OO PČR [obec] zasahovala v obci [obec] po předchozím oznámení, že na zastávce autobusu leží paní. Tato byla hlídkou ztotožněna jako žalovaná, která se válela špinavá po zemi, nebyla schopna se sama udržet na nohou a vzhledem ke své opilosti nebyla schopna provést dechovou zkoušku. Na dotazy odpovídala nesmyslně, mumlala a nepodařilo se z ní dostat jakoukoliv relevantní informaci. Vzhledem k těmto skutečnostem a dále k tomu, že zastávka ústí přímo do frekventované silnice I/34, byla žalovaná zajištěna, neboť svým jednáním bezprostředně ohrožovala svůj život. Poté byla žalovaná vyšetřena lékařem chirurgického oddělení [nemocnice] [územní celek], [anonymizováno], pracoviště [anonymizována dvě slova] za účelem zjištění, zda je schopna pobytu v protialkoholní záchytné stanici. Následně byla žalovaná eskortována do Protialkoholní stanice v [obec], kam byla přijata 3. 5. 2019 ve 22:15 hod. Při přijetí jevila známky požití alkoholu. Fakturou [číslo] ze dne 6. 6. 2019 se splatností 7. 7. 2019 [nemocnice] [územní celek], [anonymizováno] vyúčtovala žalobkyni cenu za vyšetření žalované v částce 256 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované v souladu s vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s technickým průkazem vozidla, kterým byla žalovaná přepravena, náklady spojené s převozem žalované z [obec] do [obec], kdy bylo najeto 160 km, v částce 926 Kč a náklady za vyšetření v částce 256 Kč. Výzvou ze dne 16. 12. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky, avšak neúspěšně. 7. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. 8. Podle § 89c odst. 1 téhož zákona platí, že dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. 9. Podle § 89e odst. 1 téhož zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 10. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 téhož ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 11. Jelikož žalovaná byla pod vlivem alkoholu a bezprostředně ohrožovala svůj život, má žalobkyně zcela nepochybně nárok na úhradu nákladů za vyšetření žalované před umístěním do protialkoholní záchytné stanice i nákladů na dopravu žalované do Protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že vzniklé náklady uhradila, soud proto žalovanou zavázal k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 182 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Žalovaná ocitla v prodlení, a proto je ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení ze shora uvedené částky. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 13. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a svědčí jí tedy dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila k uplatňování svého práva. Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů /za předžalobní výzvu a sepis žaloby/ po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v účinném znění. Vzhledem k uvedenému soud uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 600 Kč. 14. Žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozena od placení soudních poplatků. Dle § 2 odst. 3 téhož zákona přešla poplatková povinnost na žalovanou. Výše poplatku se řídí položkou 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků a činí 1 000 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit České republice, Okresnímu soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. 15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.