5 C 53/2022-47 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 473 s příslušenstvím z titulu kupní smlouvy na dodávku elektřiny (smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny) ze dne 29. 1. 2013 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Dlužnou částku ve výši 2 473 Kč za období od 18. 9. 2018 do 23. 5. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] splatnou dne 24. 6. 2019. V rámci faktury byly zohledněny zaplacené zálohy. Pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 7. 10. 2021 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 19. 10. 2021 a zároveň mu byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaný však neuhradil ničeho. 2. V dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. O skutkovém stavu věci soud učinil soud následující zjištění. Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 1. 2013, právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému odebranou elektřinu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], a to za období od 18. 9. 2018 do 23. 5. 2019 fakturou [číslo] v částce 3 406 Kč se splatností dne 24. 1. 2019 a za období od 9. 1. 2019 do 16. 5. 2019 fakturou [číslo] v částce 2 473 Kč se splatností dne 24. 6. 2019. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dne 22. 3. 2019, 22. 5. 2019 a 8. 7. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně pak pohledávku postoupila na žalobkyni smlouvou ze dne 13. 10. 2017. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 19. 10. 2021. Žalovaný ani na výzvu neuhradil ničeho. 5. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor z uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 29. 1. 2013 podle § 1746 odst. 2 a § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě kupní smlouvy žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] a žalovaný byl povinen za dodávané služby zaplatit částku dle vyúčtování. Pokud žalovaný neprokázal, že dlužnou částku uhradil, pak soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost, aby žalovanou částku s příslušenstvím uhradil žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení z ust. § 1970 o. z., výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení soud rozhodl, dle § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení o splnění povinnosti plně úspěšná. Dle názoru soudu je na místě aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 písm. a) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 7. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.