6 C 169/2022-35 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu 23. 8. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 1 658 Kč z titulu provedení převozu žalované do protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Převoz žalované zajistil žalobce, a to dne 19. 9. 2019 z [obec] do [obec], kdy služební vozidlo najelo celkem 190 km. Na částku 1 402 Kč za jízdné a na 256 Kč za vyšetření žalované před přijetím do PZS má žalobce právo ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2,3 zákona o ochraně zdraví. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaná byla dne 20. 9. 2019 dopravena žalobcem z [obec] do [obec] do záchytné stanice, neboť žalované byla naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,99 promile. Za lékařské vyšetření žalobce zaplatil částku 256 Kč. Z protokolu o vyčíslení nákladů na použití služebního vozidla vyplývají náklady na odvoz žalovaného do lékařského zařízení ve výši 1 402 Kč Celkem tedy žalobce požaduje částku 1 658 Kč. Podle § 67 odst. 1 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb., o policii, je policie v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupku oprávněna vyžadovat provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu. Podle § 89e odst. 1 zákona [číslo] o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Podle § 24 odst. 1. zák. č. 65/2017, o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek hradí náklady na odborné lékařské vyšetření poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2. Podle odstavce druhého téhož ustanovení, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2 (odst. 3). V daném případě byla zjištěna přítomnost návykové látky v krvi žalované. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit za dopravu dne 19. 9. 2019 do protialkoholní záchytné stanice částku 1 658 Kč s příslušnými zákonnými úroky z prodlení od výzvy k plnění. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobce byl podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozen od placení soudního poplatku, přešla podle § 2 odst. 3 téhož zákona poplatková povinnost na žalovanou. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce byl ve věci úspěšný a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil. Žalobce žádal náhradu nákladů za dva úkony po 300 Kč podle vyhlášky 254/2015 Sb. Žalobci tedy byla přiznána paušální náhrada za 2 úkony, a to za výzvu k plnění a za podání návrhu. Soud ještě podotýká, že žalovaná je občankou [země], byla vdaná za [jméno] [příjmení], rozvedla se dne 29. 8. 2022. V českých registrech je však stále vedena jako [příjmení] [jméno], svobodná, ani na [země] není změna jejího příjmení a stavu zaznamenána. Z rozvodového spisu i spisu o úpravě péče k nezletilým dětem vyplývá, že žalovaná nemá občanský průkaz, resp. jej nepředkládá.