6 C 21/2022-32 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 450,62 Kč s příslušenstvím z titulu kupní smlouvy o sdružených dodávkách plynu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 25. 11. 2002 pro odběrné místo [obec], [ulice a číslo]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytovala žalovanému sjednané služby. Za období od 7. 12. 2019 do 19. 10. 2020 vystavila žalobkyně fakturu [číslo] na částku 15 450,62 Kč, která nebyla uhrazena. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 30. 9. 2021, č. j. EPR 225503/2021-5 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 6. 1. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z provedených důkazů soud zjistil, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 25. 11. 2002 dodávala žalobkyně plyn do odběrného místa ve [obec], [ulice a číslo] a žalovaný se zavázal žalobkyni za dodávku plynu zaplatit dohodnutou cenu. Za dodaný plyn za období od 7. 12. 2019 do 19. 10. 2020 (ukončení smlouvy) pak žalobkyně vystavila fakturu [číslo] ze dne 21. 10. 2020 se splatností dne 10. 11. 2020, v níž žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodaný plyn v částce 15 650,62 Kč. Žalobkyně požaduje pouze částku 15 450,62 Kč. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor z uzavřené kupní smlouvy o dodávce plynu podle ustanovení § 2079 a násl. o. z. Na základě výše uvedené smlouvy byl žalobkyní dodáván plyn do výše uvedeného odběrného místa. Za dodaný plyn vystavila žalobkyně fakturu, která nebyla uhrazena. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že dlužnou částku již uhradil. Soud proto podané žalobě vyhověl. Dle ustanovení § 1970 o. z. má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení z dlužné částky 11 717,19 Kč, a to ode dne následujícího po splatnosti faktur. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění novel. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 4 880 Kč (2 úkony právní služby po 1 740 Kč /převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé/ a 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za 2 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč, a dvěma paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 1 768 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).