6 C 240/2022-36 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 7. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 20 066 Kč, která představuje dlužné nájemné za užívání bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice a číslo] ve [obec]. Byt byl žalované pronajat smlouvou ze dne 29. 11. 2019 a skončil dne 30. 11.2020 z důvodu uplynutí doby nájmu. Byt byl užíván žalovanou až do 11. 1. 2022, kdy byl exekučně vyklizen. Žalovaná dluží nájem za květen 2021 ve výši 2 457 Kč, dále za měsíce červen 2021 až prosinec 2021 po 2 457 Kč měsíčně a za leden 2022 ve výši 793 Kč. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 19. 8. 2022, č. j. EPR 20626/2022-5 se žalované nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 11. 10. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z provedených důkazů zjistil soud, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne 29. 11. 2019 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice a číslo] ve [obec], který je tvořen kuchyní, jedním pokojem, koupelnou s WC a předsíní. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2019 do 30. 11. 2020. Nájem činil 2 457 Kč měsíčně. Výše nájemného odpovídá evidenčnímu listu úhrad spojených s užíváním bytu. Přeplatek za vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 5 297 Kč byl započten na dlužné nájemné za období od 3/ 2021 do 5/ 2021. Byt byl vyklizen v rámci výkonu rozhodnutí Okresního soudu ve Svitavách vedeného od sp. zn. 5 E 2/2021 dne 11. 1. 2022. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 21. 4. 2021, č. j. 5 C 151/2020-27 byla žalované uložena povinnost výše uvedený byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne 16. 6. 2021. Po právní stránce je nutno nárok žalobce posoudit podle ustanovení § 2991 o. z. a násl. Nájem zanikl ke dni 30. 11. 2020 a od té doby žalovaná obývala byt bez právního důvodu. Výše bezdůvodného obohacení je podle názoru soudu ve stejné výši jako sjednané nájemné. Soud shledal podanou žalobu po právu, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož v daném případě nelze bezdůvodné obohacení vydat tak, jak bylo poskytnuto, je třeba toto vydat žalobci formou peněžité náhrady, jejíž výši vyčíslil žalobce částkou, kterou by byl nájemce za obvyklých okolností povinen platit podle nájemní smlouvy a evidenčního listu daného bytu. Žalovaná tak dluží za období od května 2021 do ledna 2022 částku 20 066 Kč. Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobce právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložil, neboť měl ve věci plný úspěch. Tyto náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 803 Kč a z náhrady nákladů účastníka, který v řízení nebyl zastoupen, za dva úkony po 200 Kč podle vyhlášky 254/2015 Sb. Tyto náklady řízení v celkové výši 1 203 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věty před středníkem).