6 C 247/2022-67 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 580,51 Kč s příslušenstvím z titulu dodávek elektrické energie do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] za období od 19. 9. 2018 do 17. 9. 2019 ve výši 3 236 Kč a za období od 18. 9. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 5 706,25 Kč a dodávek plynu do stejného odběrného místa za období od 5. 6. 2018 do 10. 6. 2019 ve výši 14 017 Kč a za období od 11. 6. 2019 do 2. 1. 2020 ve výši 7 621,26 Kč. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] dne 16. 3. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Právní předchůdce žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupil pohledávku proti žalovanému na současnou žalobkyni. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz Okresním soudem v Blansku ze dne 11. 5. 2022, č. j. EPR 114578/2022-5-5 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 28. 6. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Okresní soud v Blansku usnesením ze dne 4. 10. 2022 vyslovil svoji místní nepříslušnost a spis postoupil Okresnímu soudu ve Svitavách. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z provedených důkazů soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] dodávala žalovanému elektřinu a plyn do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo], a to na základě smluv o sdružených dodávkách plynu a elektřiny ze dne 16. 3. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně za dodanou elektřinu za období od 19. 9. 2018 do 17. 9. 2019 vystavila fakturu na částku 4 636 Kč splatnou dne 2. 10. 2019, žalovaným bylo uhrazeno 1 400 Kč, zbývá k úhradě částka 3 236 Kč. Za období od 18. 9. 2019 do 31. 12. 2019 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně konečnou fakturu za odebranou elektřinu na částku 5 706,25 Kč splatnou dne 28. 1. 2020. Za dodaný plyn vystavila právní předchůdkyně žalobkyně za období od 5. 6. 2018 do 10. 6. 2019 fakturu na částku 20 170 Kč splatnou dne 28. 6. 2019, na tuto fakturu bylo žalovaným uhrazeno 6 153 Kč a zůstává dluh ve výši 14 017 Kč. Za období od 11. 6. 2019 do 2. 1. 2020 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně konečnou fakturu na částku 7 621,26 Kč splatnou dne 28. 1. 2020. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 14. 2. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek bylo oznámeno žalovanému dne 3. 3. 2022. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor z uzavřené kupní smlouvy o dodávce elektrické energie a plynu, na jejichž základě dodávala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému elektrickou energii a plyn do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo]. Za dodanou elektřinu a plyn byly vystaveny faktury, které nebyly uhrazeny. Žalobkyně tak v řízení prokázala existenci pohledávky, důvod jejího vzniku i její výši a soud žalobě zcela vyhověl. Dle ustanovení § 1970 o. z. má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění novel. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 30 000 Kč do 50 000 Kč částkou 500 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 224 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 500 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 3 402 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).