6 C 39/2022-50 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 563,50 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalovaný prostřednictvím webové stránky [webová adresa] požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru. V žádosti uvedl své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté, co žalobkyně z dostupných zdrojů prověřila úvěruschopnost žalovaného a co žalovaný uhradil žalobkyni registrační poplatek ve výši 1 Kč, byla mezi účastníky uzavřena dne 12. 6. 2018 rámcová smlouva o úvěru s [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizováno]. Dne 25. 7. 2018 podal žalovaný prostřednictvím k tomu určeného portálu žádost o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Tato žádost byla zamítnuta. Dne 26. 7. 2018 zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč, která byla přijata, mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] částka 1 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne 26. 7. 2018. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit nejpozději dne 5. 8. 2018, a to spolu s úrokem ve výši 100 Kč Celkem se tak zavázal vrátit 1 100 Kč. Dne 6. 8. 2018 požádal žalovaný o prodloužení termínů splatnosti do 16. 8. 2018. Jelikož ani do té doby nebyl úvěr splacen, ocitl se od 17. 8. 2018 v prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dluhu vzniklo žalobkyni v souladu se smluvním ujednáním právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru, kterou žalobkyně vypočetla za prvních 50 dní prodlení ve výši 50 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení poplatku za administraci každého dne zpoždění po 70 Kč za jeden den (za 50 dní tedy požaduje částku 3 500 Kč), dále poplatek za neoprávněné využití poskytnuté půjčky ve výši 500 Kč (čl. VI. smlouvy o úvěru, bod 2.2.2.), dále potenciální náklad na předání k mimosoudnímu vymáhání ve výši 2 401 Kč, poplatek za potenciální náklad na insolvenci ve výši 484 Kč a částku 181,50 Kč za náklady mimosoudního vymáhání. Celkem tedy žalobkyně požadovala po žalovaném částku 8 216,50 Kč. Od této částky následně odečetla částku 1 000 Kč zaplacených žalovaným dne 12. 12. 2018 a částku 2 000 Kč zaplacenou žalovaným dne 8. 12. 2020. Dlužná částka tak činila 5 216,50 Kč. Tuto částku žalovaný dne 9. 12. 2020 písemně uznal co do důvodu a výše a zavázal se ji uhradit ve třech splátkách do 10. 3. 2021. Žalovaný uhradil dne 14. 1. 2021 částku 2 000 Kč, od té doby je v prodlení. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky od 10. 3. 2021 do 20. 2. 2022 ve výši 347 Kč. Žalobkyně tak požaduje celkovou částku 3 563,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 3. 2021 do zaplacení. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 12. 6. 2018 rámcová smlouva o úvěru a následně dne 26. 7. 2018 smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla dne 26. 7. 2018 žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit nejpozději do 5. 8. 2018 (později prodlouženo do 16. 8. 2018) spolu s úrokem ve výši 100 Kč. Úroková sazba činila 365 % p. a., RPSN činila 3142,15 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky byla sjednána povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuta se začala vyměřovat následující kalendářní den po dni splatnosti úvěru a konec vyměřování pak připadal na den, kdy žalovaný uhradí dlužnou splatnou část úvěru. Smluvní pokuta byla omezena do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru (článek VI. bod 2.1.). V případě zpoždění s jakoukoliv splátkou úvěru, je klient podle odst. 2.2.1 povinen hradit poplatek ve výši 70 Kč za administraci každého dne prodlení. Podle odst. 2.2.2 je klient povinen platit poplatek za neoprávněné využití poskytnuté půjčky. Ten se počítá jako příslušná částka celkového navýšení, odvozená od poskytnutého úvěru, dělená příslušným počtem dní krát faktický počet dní ve zpoždění. Podle článku VI. odst. 3.1 jestliže je klient ve zpoždění se splácením více než 30 dní ode dne odeslání výzvy k úhradě, klient souhlasí s tím, aby úvěrující učinil pokus o mimosoudní vymožení dlužných částek prostřednictvím třetí osoby, přičemž náklady na předání k mimosoudnímu vymáhání by činily 2 401 Kč. Podle odst. 3.2. jestliže je klient ve zpoždění více jak 50kalendářních dní ode dne odeslání výzvy k úhradě, připočítá se dodatečně k celkovému závazku potenciální náklad na insolvenci ve výši 484 Kč. Článek VII. stanoví náklady spojené s mimosoudním vymožením dluhu prostřednictvím třetí osoby s tím, že výše nákladů je stanovená zvláštními interními pravidly třetí osoby. Výše nákladů [právnická osoba] určuje náklady za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby ve výši 700 Kč, ve výši 500 Kč za dalších 14 dní prodlení a ve výši 500 Kč za období po 30. dni mimosoudního vymáhání. Dopisem ze dne 25. 11. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 8 441 Kč s tím, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. V listině nazvané jako uznání dluhu žalovaný dne 9. 12. 2020 uznal částku 5 216,50 Kč jako včas neuhrazený úvěrový produkt. Dále dopisem ze dne 11. 12. 2020 žalobkyně poskytla žalovanému splátkový kalendář na částku 5 216,50 Kč, a to třemi splátkami splatnými k 10. dni v měsíci od ledna 2021. 4. Smlouva uzavřená mezi stranami je smlouvou o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z., která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 6. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 7. Nárok žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru ve výši 1 000 Kč a úroku ve výši 100 Kč soud shledal po právu. Úrok považuje sice za vyšší, ale lze mu ještě přiznat právní ochranu, neboť se jednalo o půjčku malé částky na krátkou dobu. Dále má žalobkyně podle názoru soudu nárok na smluvní pokutu, kterou vyčíslila ve výši 347 Kč a 50 Kč. 8. Ujednání o dalších poplatcích je však dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně vlastně v souvislosti s prodlením požaduje po žalovaném celkovou částku 7 066,50 Kč (poplatek za administraci každého dne prodlení ve výši 3 500 Kč, poplatek za neoprávněné využití poskytnuté půjčky ve výši 500 Kč, potenciální náklad na předání k mimosoudnímu vymáhání ve výši 2 401 Kč, potenciální náklad na insolvenci ve výši 484 Kč a náklady na mimosoudní vymáhání ve výši 181,50 Kč). Všechny ostatní částky požadované žalobkyní jako náklady spojené s uplatněním pohledávky či s uplatněním pohledávky prostřednictvím třetí osoby (nazvané jako poplatek za administraci či poplatek za neoprávněné užití poskytnuté finanční částky, apod.) nelze považovat za nic jiného než za sankce postihující dlužníka v případě prodlení. Lze tedy hovořit o skryté smluvní pokutě. Vzhledem k tomu, že výše všech smluvních pokut je zákonem o spotřebitelském úvěru omezena do výše jedné poloviny poskytnutého úvěru, tak maximální výše celk