6 C 7/2022-30 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 795,59 Kč s přísl. z důvodu uznání dluhu, ve kterém se žalovaný dne 11. 5. 2013 zavázal zaplatit žalobkyni (dříve [právnická osoba]) částku 13 795,59 Kč, která představovala pohledávku společnosti [právnická osoba] postoupenou na žalobkyni a vyplývající ze smlouvy [číslo]. K datu postoupení se pohledávka skládala z jistiny ve výši 9 432,37 Kč, úroků ve výši 1 963,22 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 400 Kč. Žalovaný se zavázal provést úhradu této pohledávky do 10 dnů ode dne podpisu dohody o uznání dluhu, pokud toto nesplní, bylo mu umožněno dluh splácet v 25 měsíčních splátkách. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 26. 10. 2021, č. j. EPR 236675/2021-6 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 22. 12. 2021 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Z dohody o uznání dluhu [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 5. 2013 soud zjistil, že žalovaný uznal postoupenou pohledávku společnosti [právnická osoba] ve výši 13 795,59 Kč tvořenou jistinou ve výši 9 432,37 Kč, úroky ve výši 1 963,22 Kč a smluvní pokutou ve výši 2 400 Kč. Dále se zavázal celkový závazek ve výši 17 244 Kč navýšený o smluvní pokutu ve výši 3 448,41 Kč splácet ve 25 splátkách po 700 Kč měsíčně. 5. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 20. 9. 2021 k zaplacení částky 25 514,72 Kč (včetně nákladů advokáta) do 7 dnů. 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ust. § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013. 7. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor ze smlouvy o úvěru a uznání dluhu, vše uzavřené za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Podle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. Z listiny nazvané uznání dluhu vyplývá, že žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni vzniklý na základě smlouvy o úvěru uzavřené se společností [právnická osoba], když tato společnost svoji pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni postoupila. Žalovaný je tak povinen zaplatit částku 13 795,59 Kč, když tato částka byla tvořena jistinou ve výši 9 432,37 Kč, úroky ve výši 1 963,22 Kč a smluvní pokutou ve výši 2 400 Kč. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně je oprávněný, uložil soud žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věta první o. s. ř.). 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 6 680 Kč (3 úkony právní služby po 1 660 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. 9. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 252 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).