6 C 89/2022-43 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se podanou žalobou podanou k soudu dne 21. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 17 872,64 Kč s příslušenstvím z titulu kupní smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 2. 12. 2019. Žalobkyně požadovala uhrazení odebrané elektrické energie za období od 16. 12. 2019 do 4. 9. 2020 ve výši 6 614,30 Kč a za období od 5. 9. 2020 do 1. 12. 2020 ve výši 11 158,34 Kč. Elektřina byla dodávána do odběrného místa ve [obec], [ulice a číslo]. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z provedených důkazů soud zjistil, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 12. 2019 dodávala žalobkyně elektřinu do odběrného místa ve [obec], [ulice a číslo]. Za dodanou elektřinu za období od 16. 12. 2019 do 4. 9. 2020 žalobkyně vystavila dne 9. 9. 2020 fakturu [číslo] na částku 6 614,30 Kč splatnou dne 29. 9. 2020, dále byla vystavena za období od 5. 9. 2020 do 1. 12. 2020 dne 15. 1. 2021 opravná faktura [číslo] k faktuře ze dne 13. 12. 2020 [číslo] na částku 16 158,34 Kč, z níž zůstalo nedoplaceno 11 158,34 Kč. Dne 16. 2. 2021 byla vystavena faktura na částku 100 Kč jako smluvní pokutu za pozdní úhradu smluvených plateb. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor z uzavřené kupní smlouvy o dodávce elektrické energie podle ustanovení § 2079 a násl. o. z. Na základě výše uvedené smlouvy byla žalobkyní dodávána elektřina do výše uvedeného odběrného místa. Za dodanou elektřinu vystavila žalobkyně faktury, které nebyly uhrazeny. Žalobkyně tak v řízení prokázala existenci pohledávky, důvod jejího vzniku i její výši a soud žalobě zcela vyhověl. Dle ustanovení § 1970 o. z. má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení z dlužných částek, a to ode dne následujícího po splatnosti faktur. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění novel. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 5 040 Kč (2 úkony právní služby po 1 820 Kč a 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za 2 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč, a dvěma paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 1 768 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).