6 C 96/2022-66 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 3. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 1 099,99 Kč s příslušenstvím z titulu zákaznické smlouvy se [právnická osoba] [právnická osoba] [číslo] k telefonním číslům [číslo], [číslo] a [číslo]. Žalovaná uzavřela kupní smlouvu na zařízení, které měla splácet v pravidelných splátkách, na splátkách dluží částku 400 Kč. Dále bylo žalované poskytnuto zařízení s podmíněnou slevou 700 Kč. V důsledku naplnění podmínek pro vrácení slevy byla žalované tato podmíněná sleva následně doúčtována. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 na současnou žalobkyni. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 14. 3. 2022, č. j. EPR 56759/2022-5 se žalované nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 29. 4. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Ze zákaznické smlouvy [číslo] ze dne 27. 11. 2012 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně - [právnická osoba] a žalovanou soud zjistil, že na základě této smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací. Účastnickou smlouvou ze dne 18. 9. 2017 si žalovaná objednala pevný internet s tím, že na modem v ceně 1 699 Kč jí byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 700 Kč a doplácela tak pouze částku 999 Kč a dále bylo žalované poskytnuto zařízení [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] v ceně 2 999 Kč, žalované bylo poskytnuto po slevě za částku 2 301 Kč, které se žalovaná zavázala po zaplacení akontace 1 Kč splácet v pravidelných 23 měsíčních splátkách po 100 Kč. Žalovaná se později dostala do prodlení s placením služeb a právní předchůdkyně žalobkyně dne 3. 9. 2019 vyúčtovala nesplacenou kupní cenu za zařízení ve výši 400 Kč, a to za 4 splátky po 100 Kč, které zbývaly k zaplacení. Fakturou z téhož data potom doúčtovala slevu na zařízení ve výši 700 Kč. V žalobě žalobkyně požaduje pouze částku 699,99 Kč. Obě faktury byly splatné dne 17. 9. 2019. Pohledávka proti žalované byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 12. 2021. Výzvou ze dne 10. 2. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky 9 132,52 Kč nejpozději do 25. 2. 2022. Soud předně podotýká, že žalobou podanou k civilnímu soudu se žalobkyně může domáhat pouze zaplacení úhrady ceny koncového zařízení a zaplacení služeb třetích stran, tedy služeb, pro jejichž uplatnění není příslušný Český telekomunikační úřad, ale soud. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování elektronických komunikací. Žalovaná se zavázala za poskytnuté služby řádně zaplatit, což se nestalo. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že neuhrazenou částku ve výši 1 099,99 Kč uhradila. Soudu proto podané žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, stíhá ji ve smyslu § 1790 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejich výše je upravena nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., v účinném znění. Soud proto i v této části žalobě vyhověl. Soud tedy žalované uložil povinnost, aby částku 1 099,99 Kč s úroky z prodlení zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 4 300 (3 úkony právní služby po 1 000 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 1 489 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).