7 C 150/2021-59 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 14. 9. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 2 668 Kč z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovanou dne 1. 2. 2016, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované dodávat elektřinu a související služby v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby a dodanou elektřinu zaplatit. Právní předchůdce žalobkyně za dodané služby a elektřinu vystavil žalované fakturu číslo 1818594368 za období od 6. 6. 2017 do 4. 6. 2018 ve výši 2 314 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 520 Kč činila konečná dlužná částka 1 794 Kč), dále právní předchůdce žalobkyně vystavil žalované fakturu číslo 1840464672 ve výši 779 Kč za období 5. 6. 2018 do 13. 12. 2018. Žalovaná uvedené faktury ani přes výzvy neuhradila. K postoupení pohledávky na současnou žalobkyni došlo dne 13. 10. 2017. 2. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z kupní smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 2. 2016 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal dodávat žalované do jimi sjednaného odběrného místa elektřinu. Žalovaná se zavázala dodanou elektřinu a služby s tím související zaplatit. Odběrným místem byla adresa [adresa]. 4. Z periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny číslo 1818594368 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] vyfakturoval žalované dodanou elektřinu a služby za období od 6. 6. 2017 do 4. 6. 2018 ve výši 1 214,28 Kč. Rozdíl po odečtení přijatých plateb činil 1 794 Kč. Splatnost faktury číslo nastala dne 21. 6. 2018. 5. Z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny - konečného účtu – číslo 1840464672 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] vyfakturoval žalované dodanou elektřinu za období od 5. 6. 2018 do 13. 12. 2018 ve výši 779 Kč. Splatnost faktury nastala dne 31. 12. 2018. 6. Z upomínky ze dne 4. 4. 2018, 11. 7. 2018, 28. 8. 2018 a ze dne 21. 1. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně upomínal žalovanou o uhrazení dlužných částek. 7. Z upomínky – odstoupení od smlouvy ze dne 19. 11. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně - společnost [právnická osoba] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky za dodanou elektřinu a služby, a to nejpozději do 3. 12. 2018 s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky do uvedeného data právní předchůdce odstoupení od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a služeb. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a dodatku č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila shora uvedenou pohledávku za žalovanou současné žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] žalované oznámila, že pohledávku ze shora uvedené faktury postoupila současné žalobkyni. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou informovala o postoupení pohledávky a zároveň jí vyzvala k úhradě dlužných částek s příslušenstvím nejpozději do 7 dnů ode dne doručení výzvy s poučením, že v případně neuhrazení dlužných částek budou tyto vymáhány soudní cestou. Dle podacího archu byla předžalobní upomínka žalované odeslána dne 23. 3. 2021. 11. Nárok žalobkyně na zaplacení kupní ceny dodané elektřiny a služeb vyplývá z ustanovení § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ) a z předložených faktur za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že uvedené pohledávky, nebo jejich část, zaplatila a kdy. Soud proto podané žalobě plně vyhověl co do částky 2 668 Kč. 12. Dle ust. § 1970 NOZ má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne následujícího po splatnosti mimořádné faktury, výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění novel. 13. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. Soud náklady řízení žalobkyně přiznal dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném od 1. 7. 2014. Sazba odměny v takovém případě činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve znění novel 200 Kč za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení (včetně), tedy za tři úkony 3 x 200 Kč (dle § 11 odst. 1/ citované vyhlášky za převzetí zastoupení, za sepis žaloby a předžalobní upomínku), náklady žalobkyně jsou dále tvořeny paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5/ písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel), dále daní z přidané hodnoty ve výši 21 % shora uvedených položek, tj. ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (zákon č. 549/1991 Sb. ve znění novel – položka 2 bod 1. písm. a/ Sazebníku soudních poplatků). Celkem náklady žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 14. Lhůta ke splnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.