9 C 210/2022-46 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení 12 384,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, která měla být dle žaloby uzavřena dne 21. 12. 2019 mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou. Požadovaná částka představovala neuhrazenou cenu za dodávky elektřiny, jejichž poskytnutí do odběrného místa žalované na adrese [obec a číslo] zajistil v období od 23. 12. 2019 do 8. 4. 2020 právní předchůdce žalobkyně. Ten svou pohledávku na úhradu této ceny postoupil na žalobkyni smlouvou z 13. 10. 2017 ve znění pozdějších dodatků. 2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastnic s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádná z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou 21. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované sdružené dodávky elektřiny, tedy dodávat jí sjednané množství elektřiny a převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa na adrese [obec a číslo], a žalovaná se zavázala odebrat dodanou elektřinu a uhradit právnímu předchůdci žalobkyně řádně a včas dohodnutou platbu za dodávky elektřiny a distribuční služby. 5. Z faktury vystavené právním předchůdcem žalobkyně 23. 4. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované cenu za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby v období od 23. 12. 2019 do 8. 4. 2020 ve výši 14 384,66 Kč, od které odečetl zaplacené zálohy ve výši 2 000 Kč. Žalované tak zůstala k úhradě částka 12 384,66 Kč, která byla dle faktury splatná k 7. 5. 2020. 6. Z upomínky vystavené právním předchůdcem žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně písemně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu vyúčtovaného fakturou uvedenou v předchozím odstavci ve lhůtě do 27. 5. 2020. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 13. 10. 2017, jakož i z žalobkyní předložených dodatků k této smlouvě, jimiž byla postupně prodlužována doba trvání shora uvedené smlouvy, a současně z potvrzení o zaplacení kupní ceny vystaveného právním předchůdcem žalobkyně dne 1. 6. 2022 soud zjistil, že pohledávka na zaplacení dlužné ceny za dodávky elektřiny a související služby vyúčtovaná fakturou uvedenou v odstavci 5 tohoto odůvodnění byla postoupena na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 2. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla právním předchůdcem žalobkyně písemně informována o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. 9. Z předžalobní výzvy z 2. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 12 384,66 Kč ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy s upozorněním, že pokud dluh nebude uhrazen dobrovolně, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 10. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 21. 12. 2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dodával žalované do odběrného místa na adrese [obec a číslo] elektřinu a zajišťoval související služby. Žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala ve svém odběrném místě elektřinu odebírat a hradit za ni žalobkyni stanovenou cenu. Žalované byla fakturou splatnou k 7. 5. 2020 vyúčtována neuhrazená cena za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby v období od 23. 12. 2019 do 8. 4. 2020 ve výši 12 384,66 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně písemně vyzýval žalovanou k úhradě této částky v dodatečně poskytnuté lhůtě, přičemž posléze postoupil svou pohledávku na úhradu dlužné ceny za poskytnuté dodávky na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informoval. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu i žalobkyní samotnou, a to prostřednictvím předžalobní výzvy z 2. 6. 2022. 11. Po právní stránce hodnotil soud věc podle právní úpravy obsažené v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění účinném do 31. 12. 2018, tj. v době uzavření předmětné smlouvy, z níž žalobkyně dovozuje svůj nárok (dále jen„ energetický zákon“). 12. Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 15. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, svou aktivní legitimaci k vedení sporu však prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou ve smyslu § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnil, když dodával žalované do jejího odběrného místa elektřinu a zajišťoval s tím související služby. Bylo tedy na žalované, aby za poskytnuté dodávky elektřiny hradila dohodnutou cenu. Žalovaná v řízení netvrdila, natož aby prokázala, že žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci, byť jen zčásti uhradila žalobou požadovanou částku představující cenu za odebranou elektřinu ve fakturačním období od 23. 12. 2019 do 8. 4. 2020. Bylo přitom na ní, aby v případě, že se tak stalo, takovou skutečnost soudu nejen tvrdila, ale zejména prokázala. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, soud vycházel z toho, že podaná žaloba je důvodná, a této v plném rozsahu vyhověl. Uložil proto žalované povinnost zaplatit žalobkyni 12 384,66 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne následujícího dni splatnosti předmětné faktury do zaplacení. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu. 16. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí tak vůči žalované svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 271 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 150 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 221 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 071 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.