9 C 234/2022-29 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 9. 2022 domáhal po žalované zaplacení 5 495 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 361,09 Kč požadovaným za období od 16. 11. 2021 do 31. 8. 2022, a to z titulu neuhrazeného rozhlasového poplatku a související zákonné přirážky. Žalobce tvrdil, že žalovaná nesplnila svou povinnost vyplývající ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů v účinném znění (dále jen„ ZRTP“), a v období od listopadu 2021 do srpna 2022 neplatila rozhlasové poplatky, jejichž výše činila 45 Kč měsíčně. Žalobci vedle nároku na zaplacení jednotlivých rozhlasových poplatků měl vzniknout rovněž nárok na úhradu zákonné přirážky ve výši 5 000 Kč účtované za nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě. Žalovaná doposud neuhradila ani dlužné poplatky, ani přirážku, k jejíž úhradě byla žalobcem písemně vyzvána. 2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal do její datové schránky, ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaná se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto její souhlas ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal. 4. Na podkladě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce dopisem ze dne 7. 9. 2021, který byl téhož dne odeslán žalované do její datové schránky, písemně vyzval žalovanou jakožto odběratele elektřiny, který není přihlášen v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, k provedení přihlášky k placení rozhlasových poplatků, případně k doručení písemného čestného prohlášení o tom, že žalovaná nevlastní či nedrží žádné rozhlasové přijímače, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dopisu. Současně poučil žalovanou o tom, že pokud neprovede řádnou přihlášku rozhlasového poplatníka ani nedoručí čestné prohlášení ve shora uvedené lhůtě, stane se automaticky rozhlasovým poplatníkem a žalobci tím vznikne právo účtovat jí zákonnou přirážku k rozhlasovým poplatkům ve smyslu § 9 odst. 1 písm. a) ZRTP ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nijak nereagovala, žalobce ji počínaje 31. 10. 2021 považoval za poplatníka rozhlasového poplatku, a to za jeden přijímač se čtvrtletní periodicitou plateb, které byly splatné vždy k 15. dni příslušného kalendářního čtvrtletí. Předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2022 žalobce písemně vyzval žalovanou k zaplacení rozhlasového poplatku za měsíce listopad 2021 až červen 2022 v celkové výši 360 Kč a přirážky za nesplnění oznamovací povinnosti ve výši 5 000 Kč, přičemž žalované poskytl lhůtu k plnění do 7. 6. 2022 a upozornil ji na riziko následného soudního vymáhání dluhu v případě jeho nezaplacení. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc dle právní úpravy obsažené v ZRTP. Dle § 2 odst. 1 ZRTP se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle § 6 ZRTP činí měsíční výše poplatku 45 Kč. 6. Podle § 3 odst. 4 ZRTP platí, že pokud je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizována dvě slova] po jeho písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 7. Podle § 7 odst. 3 ZRTP se v případě, kdy je poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 8. Podle § 9 odst. 1 písm. a) ZRTP platí, že poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ZRTP ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit žalobci kromě dlužných poplatků i přirážku 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. 9. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobce o tom, že žalovaná nijak nereagovala na jeho dopis ze dne 7. 9. 2021, v němž byla vyzvána k tomu, aby se přihlásila jako poplatník rozhlasového poplatku, nebo aby doručila žalobci své čestné prohlášení o tom, že není vlastníkem ani držitelem žádného rozhlasového přijímače. Bylo přitom na žalované, aby v případě, že výzvě žalobce vyhověla, takovou skutečnost tvrdila a zejména pak prokázala. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo a žalovaná zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou, vycházel soud z toho, že marným uplynutím třicetidenní lhůty poskytnuté ve shora uvedeném dopise se žalovaná ve smyslu § 3 odst. 4 ZRTP stala poplatníkem rozhlasového poplatku. Současně jí podle § 9 odst. 1 písm. a) ZRTP vznikla povinnost uhradit žalobci vedle rozhlasových poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč, neboť nesplnila svou oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ZRTP, podle něhož byla povinna oznámit žalobci, že se stala poplatníkem rozhlasového poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se tak stalo. Žalovaná rovněž v řízení nevyvrátila tvrzení žalobce o tom, že mu doposud nezaplatila rozhlasový poplatek za měsíce listopad 2021 až srpen 2022, tj. za 11 měsíců po 45 Kč, a že mu tedy z tohoto titulu dluží 495 Kč. I tento nárok proto soud posoudil jako oprávněný, a to s odkazem na shora citovanou právní úpravu. 10. Ze všech popsaných důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 5 495 Kč (dlužné poplatky ve výši 495 Kč + přirážka ve výši 5 000 Kč), a to včetně požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 361,09 Kč. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení žalované nastalo. 11. Žalobce měl v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu tak vůči žalované svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 a § 1 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za dva úkony ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) cit. vyhl. (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé). Soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč. 12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.