9 C 235/2022-61 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu 2. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 28 302,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, která měla být dle žaloby uzavřena dne 1. 12. 2005 mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným. Požadovaná částka představovala neuhrazenou cenu za poskytnuté dodávky elektřiny do odběrného místa žalovaného nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného], přičemž žalovaný dle žalobkyně neuhradil cenu za poskytnuté dodávky ve fakturačním období od 1. 8. 2018 do 31. 7. 2019 ve výši 19 073 Kč a dále cenu za poskytnuté dodávky ve fakturačním období od 1. 8. 2019 do 30. 11. 2019 ve výši 9 229,31 Kč, ačkoliv mu tyto částky byly řádně vyfakturovány. Právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku na úhradu shora uvedených částek postoupil na žalobkyni na základě smlouvy z 13. 10. 2017. Žalobkyně se vedle dlužné ceny za poskytnuté dodávky elektřiny domáhala rovněž zákonného úroku z prodlení, a to z jednotlivých dlužných částek vždy za dobu ode dne následujícího dni splatnosti příslušného vyúčtování do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným 2. 12. 2005 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal mu za to platit cenu stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. 5. Z faktury vystavené právním předchůdcem žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému cenu za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby v období od 1. 8. 2018 do 31. 7. 2019 ve výši 74 532,72 Kč, od které odečetl zaplacené zálohy ve výši 55 460 Kč. Žalovanému tak po zaokrouhlení zůstal k úhradě nedoplatek ve výši 19 073 Kč, který byl dle faktury splatný k 16. 8. 2019. 6. Z faktury vystavené právním předchůdcem žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému cenu za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby v období od 1. 8. 2019 do 30. 11. 2019 ve výši 9 229,31 Kč. Tento nedoplatek byl dle faktury splatný ke 2. 1. 2020. 7. Z upomínek vystavených dne 13. 5. 2019, 11. 9. 2019, 12. 11. 2019 a 8. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně opakovaně písemně vyzýval žalovaného k zaplacení dluhu vyúčtovaného shora uvedenými fakturami v dodatečně poskytnutých lhůtách. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 13. 10. 2017, jakož i z žalobkyní předložených dodatků k této smlouvě, jimiž byla prodlužována doba trvání shora uvedené smlouvy, a současně z potvrzení o zaplacení kupní ceny vystaveného právním předchůdcem žalobkyně dne 1. 8. 2022 soud zjistil, že pohledávka na zaplacení dlužné ceny za dodávky elektřiny a související služby vyúčtovaná shora uvedenými fakturami byla postoupena na žalobkyni s účinností k 15. 7. 2022. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky z 22. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně písemně informován o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. 10. Z předžalobní výzvy z 22. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 29 689,81 Kč s příslušenstvím ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy s upozorněním, že pokud dluh nebude uhrazen dobrovolně, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 11. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 2. 12. 2005 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dodával žalovanému do jeho odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu a zajišťoval související služby. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal hradit za poskytnuté dodávky elektřiny cenu stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Žalovanému byla fakturou splatnou k 16. 8. 2019 vyúčtována neuhrazená cena za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby v období od 1. 8. 2018 do 31. 7. 2019 ve výši 19 073 Kč a následně fakturou splatnou ke 2. 1. 2020 cena za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby v období od 1. 8. 2019 do 30. 11. 2019 ve výši 9 229,31 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně písemně vyzýval žalovaného k úhradě těchto částek v dodatečně poskytnuté lhůtě, přičemž posléze postoupil svou pohledávku na úhradu dlužné ceny za poskytnuté dodávky na žalobkyni, a to s účinností k datu 15. 7. 2022, o čemž žalovaného písemně informoval. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu i žalobkyní samotnou, a to prostřednictvím předžalobní výzvy z 22. 7. 2022. 12. Po právní stránce hodnotil soud věc podle právní úpravy obsažené v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění účinném do 2. 7. 2006, tj. v době uzavření předmětné smlouvy, z níž žalobkyně dovozuje svůj nárok (dále jen„ energetický zákon“). 13. Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance, cenu regulovanou. 14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 16. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, svou aktivní legitimaci k vedení sporu však prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou ve smyslu § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnil, když dodával žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a zajišťoval s tím související služby. Bylo tedy na žalovaném, aby za poskytnuté dodávky elektřiny hradil dohodnutou cenu. Žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci, byť jen zčásti uhradil žalobou požadovanou částku představující cenu za odebranou elektřinu ve fakturačních obdobích od 1. 8. 2018 do 31. 7. 2019, respektive od 1. 8. 2019 do 30. 11. 2019. Bylo přitom na něm, aby v případě, že se tak stalo, takovou skutečnost soudu nejen tvrdil, ale zejména prokázal. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, soud vycházel z toho, že podaná žaloba je důvodná, a této v plném rozsahu vyhověl. Uložil proto žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 28 302,31 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek za dobu ode dne následujícího dni jejich splatnosti do zaplacení. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu. 17. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí tak vůči žalovanému svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 133 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 270,50 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl. a j