ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2022:9.C.339.2021.1 Datum: 2022-01-20 Předmět: o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2053 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 11 vyh ["peněžité plnění""uznání dluhu"]
O co šlo: o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím (["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.)
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 12. 2020 do zaplacení z titulu neuhrazených nákladů, které jí měly vzniknout dne 19. 11. 2020 v souvislosti s ošetřením a pobytem žalovaného v protialkoholní záchytné stanici, jejímž je žalobkyně provozovatelem. Požadovaná částka byla žalovanému vyúčtována fakturou vystavenou dne 19. 11. 2020, žalovaný svůj dluh sice téhož dne písemně uznal co do důvodu a výše, doposud jej však ani částečně neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení souhlas účastníků s tímto postupem předpokládal.
4. Na podkladě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalovaný byl dne 19. 11. 2020 ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [obec], jejímž je žalobkyně provozovatelem. Téhož dne žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady spojené s uvedenými službami fakturou [číslo] vystavenou na částku 3 000 Kč s datem splatnosti k 19. 12. 2020. Žalovaný současně písemně uznal uvedený dluh co do důvodu a výše a zavázal se k jeho úhradě ve lhůtě 30 dnů ode dne uznání dluhu. Předžalobní upomínkou ze dne 10. 6. 2021 byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dluhu ve výši 3 000 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení upomínky s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dluh vymáhán soudně.
5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Podle tohoto ustanovení platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.
6. Pokud žalovaný písemně uznal žalobou uplatněný nárok, pak platí ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. vyvratitelná domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Bylo tedy na žalovaném, aby případně prokázal, že dluh, na jehož základě se žalobkyně domáhá úhrady žalované částky, buď vůbec nevznikl, nebo že následně zanikl. Tak se ovšem nestalo, žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný. Soud navíc dodává, že nárok žalobkyně na zaplacení nákladů souvisejících s ošetřením a pobytem žalovaného v její protialkoholní záchytné stanici se opírá o shora citované ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a byl by teda zcela oprávněný bez ohledu na zmíněné uznání dluhu.
7. Z popsaných důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalobnímu návrhu tedy vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 3 000 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího dni splatnosti vystavené faktury do zaplacení. Tento nárok se opírá o § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. za jehož účinnosti se žalovaný ocitl se zaplacením svého dluhu v prodlení.
8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný procesní úspěch. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. /převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby/ po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., mimosmluvní odměna za jeden úkon v poloviční sazbě za prostou předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 100 Kč, k nim náležející tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.