9 C 5/2022-28 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 10. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 25. 10. 2020 do zaplacení, a to z titulu nezaplacené kupní ceny motorového vozidla, které žalobce prodal žalovanému na základě kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 24. 8. 2020. Žalobce tvrdil, že ačkoliv svůj závazek ze smlouvy splnil, vozidlo žalovanému odevzdal a umožnil mu nabýt vlastnické právo k němu, žalovaný nezaplatil smluvenou kupní cenu ve výši 5 000 Kč ani v ujednaném termínu splatnosti, tj. do 24. 10. 2020, ani kdykoliv později. Proto žalobce požadoval její úhradu, a to včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti kupní ceny do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu místa jeho trvalého pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc posoudil a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas, pokud jde o žalovaného, ten se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., soud proto ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas předpokládal. 4. Na podkladě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce uzavřel se žalovaným dne 24. 8. 2020 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k motorovému vozidlu tov. zn. Ford Mondeo, [registrační značka], VIN: [anonymizováno]. Účastníci si ve smlouvě sjednali kupní cenu ve výši 5 000 Kč, která měla být žalovaným uhrazena bezhotovostně ve prospěch bankovního účtu žalobce uvedeného ve smlouvě do dvou měsíců od podpisu smlouvy. Mezi účastníky bylo zároveň sjednáno, že vlastnické právo k předmětnému vozidlo přejde na žalovaného podpisem kupní smlouvy. Dopisem z 30. 9. 2021 žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení kupní ceny vozidla ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím v dodatečně poskytnuté lhůtě do 11. 10. 2021 a upozornil žalovaného, že pokud v této lhůtě svůj dluh neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor vyplývající z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený kupní smlouvou uzavřenou ve smyslu § 2079 odst. 1 o. z. V této smlouvě se žalovaný prokazatelně zavázal uhradit kupní cenu vozidla, jehož prodej byl ve smlouvě sjednán, ve výši 5 000 Kč do dvou měsíců od podpisu smlouvy, tj. do 24. 10. 2020. Za situace, kdy žalobce tvrdil, že žalovaný tuto svoji povinnost doposud ani částečně nesplnil, bylo na žalovaném, aby toto tvrzení žalobce vyvrátil a soudu nejen tvrdil, ale zejména prokázal, že kupní cenu žalobci již zcela, popřípadě alespoň částečně uhradil. Nic takového se však nestalo, žalovaný zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Ten proto vycházel z toho, že žalobci skutečně doposud dluží celou kupní cenu, a dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Této proto vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 5 000 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne následujícího dni sjednané splatnosti kupní ceny do zaplacení. Nárok na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a svědčí mu tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 4 719 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 3 000 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby) po 1 000 Kč podle § 7 bodu 3 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 819 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 5 119 Kč, a to k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.