10 C 58/2022-92 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovaným strpět věcné břemeno a zdržet se rušení výkonu věcného břemene, včetně odstranění překážek, které žalobkyni ve výkonu práva z věcného břemene brání. V žalobě uvedla, že je výlučnou vlastnicí pozemku p. [číslo] – orná půda, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace a pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaní 1. a 2. jsou v režimu společného jmění manželů spoluvlastníky pozemku p.č. st. 62 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované], objekt k bydlení a pozemku p. [číslo] zahrada, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] je zřejmé, že ve prospěch pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jejichž vlastnicí je [celé jméno žalobkyně], vázne věcné břemeno cesty s povinností k pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo] jejichž spoluvlastníky v režimu společného jmění manželů jsou žalovaní 1. a 2. Věcné břemeno cesty bylo zřízeno na základě listiny: [příjmení] kniha – knihovní vložky [číslo] dle trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 – číslo deníku [číslo], VZ [číslo] a VZ [číslo]. Z předmětné Trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 z jejího článku IX. zřetelně vyplývá zřízení služebnosti – věcného břemene cesty, když je zde výslovně stanoveno zřízení bezúplatné služebnosti cesty, stezky a honění dobytka, a to na šířku půl čtvrta metru. Dle jazykového výkladu českého jazyka v době uzavření trhové smlouvy půl čtvrta metru, znamená 3 a půl metru (jde o tvar složený). Služebnost – věcné břemeno cesty zakládá právo oprávněným pozemkům, tedy panujícím nemovitostem p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jezdit přes služebné pozemky p.č. st. 62 a p. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], jakýmikoli vozidly a právo po nich chodit a dopravovat se po nich lidskou silou. Žalovaní právní stav, který je zapsán v evidenci katastru nemovitostí, a je tedy platným stavem, nerespektují – znemožňují žalobkyni jako vlastnici pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] výkon práv vyplývajících z věcného břemene z titulu Trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930. Na služebné pozemky žalovaní umístili stromy a kolnu a také tyto pozemky oplotili a uzamkli s tím, že žalobkyni nebyl předán klíč k zámku. Žalobkyně tak nemůže vykonávat svoje práva z věcného břemene a navíc je výrazně omezena na výkonu svého vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] u [obec]. Žalovaní tak zcela jednostranně omezili a zamezili výkon věcného břemene, k čemuž nebyli oprávnění, a to ani dle zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku, ani dle zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku v platném znění. Žalovaní 1. a 2. tak jednají v rozporu s právními předpisy i s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, když aktivně brání žalobkyni ve výkonu práv věcného břemene. Žalobkyně se snažila s žalovanými věc vyřešit mimosoudní cestou. Dne 29. 6. 2021 zaslala žalovaným předžalobní upomínku, na kterou žalovaní reagovali uskutečněním dvou společných schůzek, a to dne 19. 7. a dne 27. 7. 2021, avšak ke shodě mezi stranami nedošlo, o čemž svědčí korespondence mezi žalobkyní a žalovanými (jejich právními zástupci), a to z přípisu žalovaných adresovaného žalobkyni ze dne 7. 1. 2022 a z přípisu žalobkyně adresovaného žalovaným ze dne 26. 1. 2022. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Ve svém písemném vyjádření uvedli, že, že jsou vlastníky nemovitostí v k. ú. [obec] u [obec] od roku 1979 a v době nabytí vlastnického práva byli přesvědčeni, že žádné věcné břemeno, ani jiné omezení nebylo na jejich nemovitostech zapsáno. O možné existenci věcného břemene se žalovaní dozvěděli až v roce 2010, kdy jim bylo doručeno Oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí od katastrálního úřadu. Žalovaní zjistili, že věcné břemeno se nevykonává nejméně od roku 1971, kdy byl vyhotoven geometrický plán, a byla zakreslena hranice podle stávajícího pevného plotu. Pozemek p. [číslo] je tedy od roku 1971 oplocen v nezměněné podobě, pouze byl původní plaňkový plot nahrazen pletivovým. V plotě nebyla žádná brána ani branka, která by umožňovala průjezd. Nemovitost, která je ve vlastnictví žalobkyně, historicky užíval pradědeček žalovaných. Když ho žalovaní navštěvovali, nikdy nevstupovali na parcelu p. [číslo] přes parcelu p. [číslo]. Žalobkyně nikdy toto věcné břemeno neužívala a podle dohody ze dne 2 4. 4. 2022 byla pro přístup využívána účelová komunikace přes pozemek p. [číslo] ve vlastnictví paní [příjmení], nyní ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalovaní rovněž nesouhlasí s výkladem, že půl čtvrta metru odpovídá 3,5 m, žalovaný [číslo] se byl ptát na katastrálním úřadu i na geodezii a ani jeden z úřadníků nedokázal takto označenou výměru jednoznačně vysvětlit. Žalobkyně má navíc na svůj pozemek p. [číslo] přístup jak po účelové komunikaci na sousedním pozemku, tak přes svoje pozemky tzv. přes stodolu. Žalovaní po zjištění zápisu věcného břemene neumožnili a neumožní přístup přes svoje pozemky. Žalovaní namítli promlčení věcného břemene s odkazem na ustanovení § 631 obč. zák., podle kterého bylo-li právo zapsán do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být, kdy mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 632 obč. zák. bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, není-li vykonáváno po dobu deseti let. Podle § 633 odst. 1 obč. zák. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Ustanovení § 633 obč. zák. má vůči ustanovení § 632 obč. zák. speciální povahu. Bylo tedy na žalobkyni, aby svoje právo uplatnila ve stanovené tříleté subjektivní lhůtě. Jak shora uvedeno, žalovaná nikdy toto právo nevykonávala. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec] vzal soud za prokázané, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku p. [číslo] – orná půda o výměře 3371 m2, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace a pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, přičemž pro tyto parcely je v části B1, uvedeno věcné břemeno cesty s povinností k pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo] s odkazem na trhovou smlouvu ze dne 2. 11. 1930, dle pozemkové knihy – knihovní vložky [číslo] číslo deníku [číslo]. Jako nabývací titul jsou uvedeny dohoda o vypořádání SJM ze dne 19. 1. 2010 a dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 1. 4. 2010. 4. Z notářského zápisu ze dne 19. 9. 1997, Nz 147/97, čj. N 154/97 vzal soud za prokázané, že prodávající [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] jako prodávající a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] (manželé) jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, kterou prodávající prodala kupujícím mimo jiné i pozemkovou parcelu p. [číslo] [územní celek], k. ú. [obec] u [obec]. Jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne 31. 3. 1983, R I 150/83 O právu věcného břemene cesty vůči pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo] se v této kupní smlouvě nehovoří. 5. Z trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 z jejího článku IX. Vzal soud za prokázané, že kupitelé dle této trhové smlouvy zřídili prodatelům i jejich právním nástupcům v držbě pozemku p. [číslo] role ve [obec] bezúplatnou služebnost cesty, stezky a honění dobytka, a to na šířku půl čtvrta metru. Trhová smlouva byla uzavřena mezi prodávajícími [jméno] a [jméno] [příjmení] a kupujícími [jméno] a [jméno] [příjmení]. Předmětem prodeje byla pozemková parcela p. [číslo] role [územní celek], [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec]. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [anonymizováno] [obec] u [obec] vzal soud za prokázané, že žalovaní jsou vedeni coby vlastníci (SJM) pozemků parc. č. St. 62 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba označená jako [obec], [adresa], rod. dům, parc. [číslo] ostatní plocha a p. [číslo] zahrada. Ve výpise je uvedeno i věcné břemeno cesty s oprávněním pro p. [číslo] – orná půda, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace a pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, s povinností k k pozemkům p.č. st. 62 a p. [číslo]. 7. Z oznámení o opravě chyby ze dne 1. 4. 2010, sp. zn. OR [číslo] 2010 [číslo], vzal soud za prokázané, že [stát. instituce], [stát. instituce] v reakci na podání žalobkyně ze dne 24. 3. 2010 učinil opravu údajů katastru nemovitost, a to, že na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Študlov u Vítějevsi bude nadále evidováno věcné břemeno cesty, zapsané podle zápisu v pozemkové knize – knihovních vložkách [číslo] dle trhové smlouvy ze dne 2. 11. 1930 č.d. [číslo] s povinností k pozemkům parcele katastru nemo