15 C 11/2023-72 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou původně podanou k Okresnímu soudu v Prostějově dne 11. 11. 2016 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 015 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou se žalovaným žalobkyně uzavřela dne 15. 9. 2014. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. 12. 2016, č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizována tři slova] byl zjištěn úpadek žalovaného a současně bylo povoleno řešení tohoto úpadku oddlužením. Ze seznamu přihlášených pohledávek bylo zjištěno, že svou pohledávku vůči žalovanému řádně uplatnila i žalobkyně. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 13. 4. 2022, č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] - [anonymizováno], které nabylo právní moci dne 17. 5. 2022, vzal soud na vědomí splnění oddlužení a dlužník tak byl současně osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávek, tedy i přihlášené pohledávky žalobkyně. 5. K opakovanému dotazu soudu, zda žalobkyně s ohledem na rozhodnutí insolvenčního soudu i nadále trvá na pokračování řízení před okresním soudem, se žalobkyně nevyjádřila. 6. Soud v řízení zjistil, že žaloba byla podána před podáním insolvenčního návrhu a následným zjištěním úpadku žalovaného za současného povolení řešení tohoto úpadku oddlužením. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně svou pohledávku vůči žalovanému řádně do insolvenčního řízení přihlásila a byla v něm tak částečně uspokojena. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 13. 4. 2022, č.j. [insolvenční spisová značka] [anonymizována čtyři slova], bylo zjištěno, že soud na vzal vědomí splnění oddlužení a osvobodil tak dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek, tedy i přihlášené pohledávky žalobkyně. 7. Na základě shora uvedených zjištění soudu nezbylo, než s odkazem na znění § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“) podanou žalobu zamítnout. 8. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, je třeba konstatovat, že v řízení byl zcela úspěšný žalovaný a měl by tak mít nárok na náhradu nákladů ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. Nicméně žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, žádné náklady řízení mu tak nevznikly. Z uvedeného důvodu soud ve věci náhrady nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na jejich náhradu.