16 C 251/2022-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 618 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci uzavřeli dne 9. 12. 2021 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Částka byla zaslána dne 9. 12. 2021. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 30 dnů a zaplatit poplatek za poskytnutí 660 Kč. Sjednány byly další poplatky: Žalovaný dvakrát uplatnil možnost„ korunového dokladu“ – k prodloužení splatnosti splátky dostačuje úhrada alespoň 1 Kč. Za takové prodloužení splatnosti se účtuje poplatek 1 980 Kč. Žalovaný jednou uplatnil možnost„ desetiprocentního odkladu“ – k prodloužení splatnosti splátky dostačuje úhrada alespoň 2 980 Kč. Za takové prodloužení splatnosti se účtuje poplatek 980 Kč. Žalovanou pohledávku 23 618 Kč tak tvoří neuhrazená jistina 19 999 Kč, poplatek za„ korunový odklad“ ve výši 979 Kč, poplatek za„ desetiprocentní odklad“ 980 Kč, účelně vynaložené náklady 400 Kč (100 a 300 Kč), smluvní pokuta 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě, ač řádně vyzván a poučen, nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z úvěrové smlouvy uzavřené dne 9. 12. 2021 (č. l. 23 vz.) soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí 660 Kč Vedle toho byl ujednán poplatek za korunový odklad 1 980 Kč, poplatek za desetiprocentní odklad 980 Kč. Ve smlouvě byla jako důsledek nesplacení uvedena smluvní pokuta ve výši 3 % dlužné jistiny, maximálně však 0,1 % denně. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že úvěrující má v případě prodlení právo na účelně vynaložené náklady vymáhání, a to 100 Kč za měsíc, kterážto částka se však může navýšit podle reálných nákladů. 5. Žalovanému byla dne 9. 12. 2021 zaslána na účet částka 20 000 Kč (výpis na č. l. 21) 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem 2 982 Kč, 2 x uplatnil korunový odklad a jednou desetiprocentní odklad. Dle tohoto výpisu žalovaný dluží na jistině 19 999 Kč, na poplatku za„ korunový odklad“ 979 Kč, na poplatku za„ desetiprocentní odklad“ 979 Kč, na účelně vynaložených nákladech 400 Kč, na smluvní pokutě 600 Kč. 7. Z ostatních předložených listin soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posouzení věci. 8. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, která jsou ve vzájemném souladu. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalovanou částku zaplatil. 9. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), tedy jako úvěr. Zároveň se jednalo o úvěr spotřebitelský, soud proto posuzoval i soulad s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) .. 10. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1806 OZ platí, že úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu. 12. Ze zjištěného skutkového stavu a citované úpravy je zřejmé, že žalovaný je povinen zaplatit jistinu 19 999 Kč. 13. V souladu s právními předpisy byla i ujednání o smluvní pokutě a poplatcích za služby korunového a desetiprocentního odkladu. Žalovaný je proto povinen je zaplatit. 14. Stejně tak je povinen zaplatit částku 660 Kč – tento poplatek za uzavření smlouvy však byl jedinou odměnou žalobkyně za poskytnutí peněžních prostředků. Po právní stránce se tedy jednalo o úrok. Soud proto z této částky s ohledem na § 1806 OZ nemohl přiznat úrok z prodlení. Ve zbývající částí je nárok žalobkyně na úrok z prodlení opřen o § 1970 OZ ve výši dle nař. vlády 351/2013 Sb. 15. Co se týče poplatku 100 a 300 Kč za vymáhání, tak vzhledem k tomu, že se tento poplatek nebyl navázán na úkony, ale pouhý běh času v prodlení, nejednalo se o poplatek za účelně vynaložené náklady na vymáhání, nýbrž o skrytou smluvní pokutu. S ohledem na delší časový odstup od splatnosti úvěru se však i tato pokuta vejde do limitu 0,1 % dlužné jistiny denně stanoveného v ust. § 122 odst. 2 ZSÚ. 16. Soud proto žalobě vyhověl až na úrok z prodlení z částky 660 Kč. 17. Jen nepatrně neúspěšné žalobkyni soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 452 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 945 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 2 397 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám její zástupkyně. 18. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a III. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.