16 C 256/2022-46 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 086,92 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 5. 11. 2019. Právní předchůdce žalobce - [právnická osoba] se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalovanému sdružené dodávky elektřiny. Žalovaný se zavázal uhradit cenu elektřiny dle ceníku dodavatele. Za dodanou elektřinu za období 31. 3. 2020 – 14. 10. 2020 měl žalovaný zaplatit cenu ve výši 13 086,92 Kč, zaplatil však jen 3 000 Kč, zbývá tedy uhradit 10 086,92 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou ze dne 13. 10. 2017. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 5. 11. 2019 soud zjistil, že se žalovaný zavázal odebírat od žalobkyně elektřinu v ceně dle ceníku žalobkyně. 5. Z faktury a rozpisu vyúčtování na č. l. 14 soud zjistil, že žalovaný za období 31. 3. 2020 – 14. 10. 2020 spotřeboval 3 055 kWh elektřiny spolu se službami distribuce v ceně 13 086,92 Kč, zaplatil 3 000 Kč, byl tedy vyúčtován nedoplatek 10 086,92 Kč splatný 13. 11. 2020. 6. Z oznámení ze dne 18. 8. 2022 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. 7. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaný na základě smlouvy ze dne 5. 11. 2019 odebral od žalobkyně elektřinu a služby, na jejichž úhradu zbývá zaplatit 10 086,92 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný tuto částku zaplatil. 8. Soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon, dále jen„ EnergZ“). 9. Podle § 50 odst. 2 věty první EnergZ platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 10. Těmto svým zákonným i smluvním povinnostem žalovaný nedostál, jeho povinnost k úhradě cen trvá. Dle ustanovení § 1970 OZ má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti ceny, ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. 11. Soud proto podané žalobě plně vyhověl. 12. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má plně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč a náhrada 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč je žalovaná povinen nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Žalobkyně sice žádala náhradu nákladů nesníženou podle § 14b advokátního tarifu, nicméně tento postup nebyl na místě. Stěží lze najít typičtější příklad formulářové žaloby, než jsou žaloby na dlužné ceny energií, kde text v podstatě zůstává, mění se jen čísla a osoby – tvorba žaloby je pak skutečně pouhým vyplněním„ formuláře“. Skutečnost, že cenu nevymáhá přímo dodavatel energie, nemá význam, neboť postoupením pohledávky se nemůže zhoršit právní postavení dlužníka. 13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.