17 C 199/2023-32 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 6. 2023 se žalobce domáhal zaplacení 82 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 5. 2023 do zaplacení. 2. Žalobce uvedl, že dne 13. 2. 2023 půjčil žalované částku 50 000 Kč; stalo se tak v autě před svitavskou [anonymizováno] za přítomnosti [jméno] [příjmení] (dále též jen„ K. M.“). Následně dne 31. 3. 2023 půjčil žalované částku 32 000 Kč totožným způsobem – opět za přítomnosti K. M. Celkem tedy půjčil žalované částku 82 000 Kč. Při půjčení první částky žalované sdělil, že požaduje vrátit peníze v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč, počínaje měsícem březnem 2023, a to konkrétně dnem 13. 3. 2023. Při druhé půjčce mu žalovaná sdělila, že mu bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč, počínaje dnem 12. 4. 2023. Poté, co mezi sebou ukončili osobní [anonymizováno], požádal žalobce o vrácení peněz k datu 12. 4. 2023, avšak nikoli ve splátkách, nýbrž najednou. Dne 3. 5. 2023 odeslala žalované předžalobní výzvu, aby mu vrátila částku 82 000 Kč do 13. 5. 2023, avšak žalovaná si dopis nevyzvedla. Žalobce se následně obrátil na Policii ČR. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Z vyrozumění oznamovatele Policií ČR ze dne 1. 6. 2023 vzal soud za prokázané, že podle šetření policejního orgánu není pochyb, že k půjčce došlo, neboť to potvrdily obě zainteresované osoby, kdy se obě strany v době partnerského vztahu na půjčce dohodly. Dále policejní orgán zjistil, že peníze měly být použity na splácení závazků žalované nebo jejího syna. 5. Svědkyně [příjmení] (dále jen„ svědkyně“) vypověděla, že byla u předání finanční hotovosti. Žalobce jí volal, jestli by u toho mohla být. Ona mu vyhověla. Poprvé šlo o částku 50 000 Kč, podruhé šlo o částku 32 000 Kč v bankovkách. Byly to dvě schůzky krátce po sobě, první dne 13. 2. 2023, druhá dne 31. 3. 2023, které proběhly před nemocnicí v autě. Bylo domluveno, že peníze se budou vracet v měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč, po výplatě. Když si předávali peníze podruhé, nebyla uhrazena ještě žádná splátka. Tuto výpověď soud hodnotil jako věrohodnou, neboť svědkyně odpovídala spontánně a její výpověď nebyla vnitřně rozporuplná; neměl žádný důvod svědkyni nevěřit. 6. Z tvrzení žalobce, z vyrozumění oznamovatele Policií ČR a z výslechu svědkyně vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalované půjčku v celkové výši 82 000 Kč, která měla být vrácena v měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč, počínaje dnem 12. 4. 2023. 7. Výslech žalobce a žalované potom soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav zjistil jinak (viz výše). Žalovaná byla navíc v průběhu celého řízení pasivní a ani jednoho ze dvou nařízených jednání se nezúčastnila. Poskytnutí půjčky tedy nerozporovala. 8. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ obč. zák“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že přenecháním částky 50 000 Kč žalované byla mezi stranami uzavřena smlouva o zápůjčce. Přenecháním částky 32 000 Kč byla mezi stranami uzavřena další smlouva o zápůjčce, takže celkem žalobce přenechal žalované 82 000 Kč. Není podstatné, jaká splatnost byla mezi stranami sjednána původně, neboť následná dohoda o splatnosti (při uzavření druhé půjčky) původní dohodu nahradila. Takto bylo sjednáno, že celá zápůjčka má být vrácena v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč, počínaje dnem 12. 4. 2023. Splatnost poslední splátky ve výši 2 000 Kč tedy připadla na den 12. 12. 2023. Žalovaná se postupně dostala do prodlení s plněním všech splátek, takže žalobce má právo na zaplacení 82 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek 10 000 Kč (poslední 2 000 Kč) vždy ode dne následujícího po splatnosti každé splátky do zaplacení. Prohlášení žalobce o okamžité splatnosti zápůjčky dne 13. 5. 2023 nemohlo vyvolat zamýšlené právní následky, neboť věřitel nemůže jednostranně měnit splatnost dluhu (podmínky podle § 2394 obč. zák. nebyly splněny). 11. Proto soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno v bodě I. výroku, zamítajíc žalobu jen co do zaplacení zákonného úroku z prodlení z výše splátek, které ještě nebyly – dne 13. 5. 2023 – splatné, jak je uvedeno v bodě II. výroku. 12. Žalobce měl ve věci neúspěch jen v poměrně nepatrné části, má tedy právo na náhradu nákladů řízení v plné výši podle § 142 odst. 2 o. s. ř., které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 100 Kč a paušální částky podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve výši 1 200 Kč za 4 úkony (výzva k plnění, žaloba a dvakrát účast na jednání). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci, jak je uvedeno v bodě III. výroku. 13. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.