3 C 197/2022-47 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 10. 2022 domáhala zaplacení částky 33 639 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 10. 3. 2022. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky ve výši 30 000 Kč. Jednalo se o neúčelový úvěr, který žalobkyně poskytla žalovanému tak, že částku 27 500 Kč převedla dne 22. 3. 2022 na účet žalovaného, čímž došlo k čerpání peněžních prostředků, tedy úvěru. Zbytek částky ve výši 2 500 Kč žalobkyně převedla na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou cenu úvěru ve výši 37 500 Kč v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána na 20. 4. 2022. Žalovaný dohodnuté měsíční splátky nesplácel řádně a včas a z toho důvodu žalobkyně úvěr zesplatnila dne 24. 8. 2022. Žalobkyně zaslala žalovanému 3 upomínky, a to dne 2. 7. 2022, 24. 7. 2022 a současně se zesplatněním dne 24. 8. 2022, jehož součástí je i předžalobní výzva. Žalobkyně požaduje náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, celkem 300 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvní pokuty ve výši 2 495 Kč, která byla mezi stranami dohodnuta pro případ prodlení s měsíční splátkou, a to ve výši 499 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení do zesplatnění úvěru celkem pětkrát. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění úvěru, za období od 25. 8. 2022 do 8. 10. 2022 tedy částku 1 328 Kč. Neuhrazené dlužné splátky činí částku 4 500 Kč. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 25 016 Kč se smluvním úrokem 21,55 % ročně od 25. 8. 2022 do zaplacení, neuhrazené dlužné splátky ve výši 4 500 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč, smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši 2 495 Kč, a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně od zesplatnění do 25. 8. 2022 do 8. 10. 222 ve výši 1 328 Kč. 2. V dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. V řízení bylo smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 10. 3. 2022 prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, respektive 27 500 Kč, přičemž částka 2 500 Kč byla zaslána na účet zprostředkovatele, a žalovaný se zavázal vrátit celkovou cenu úvěru ve výši 37 500 Kč v 25 měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 35,2 % a roční zápůjční úroková sazba činila 21,55 %. Mezi stranami byla sjednána úhrada za každou písemně odeslanou upomínku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru po zesplatnění a 499 Kč za každé prodlení s úhradou měsíční splátky do zesplatnění. Součástí smlouvy účastníci učinili i Úvěrové podmínky smlouvy. Z bonity smlouvy soud zjistil výši dlužných částek, odpovídají žalobním tvrzením. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že žalobkyní požadované částky již uhradil a kdy, v řízení byl nečinný, na výzvy soudu nereagoval. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky ze dne 2. 7. 2022 a 24. 7. 2022. Dne 24. 8. 2022 žalobkyně úvěr pro neplacení zesplatnila a zároveň zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, o čemž soudu doložila kopii podacího lístku. 4. Vztah mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 an. o. z.). Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., výše úroku se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5. Soud shledal žalobu z větší části důvodnou, neboť žalovaný na úvěr neuhradil shora uvedené částky a zároveň ujednání v úvěrové smlouvě nejsou zjevně nepřiměřená, způsobující významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Pokud byla ve smlouvě sjednána úroková sazba ve výši 21,55 % ročně, pak tuto soud považuje za přiměřenou, a to zejména s ohledem na skutečnost, že ze strany žalobkyně nebyly žalovanému účtovány žádné další poplatky, které by nákladovost úvěru uměle navyšovaly. RPSN ostatně činila 35,2 %. Soud proto žalobkyni přiznal částku na dlužné jistině ve výši 25 016 Kč, dluh na splátkách ke dni podání žaloby ve výši 4 500 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, smluvní pokutu za opožděné splátky do zesplatnění úvěru ve výši 2 495 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do 8. 10. 2202 ve výši 1 328 Kč (celkem částku 33 639 Kč). 6. Pokud jde o smluvní úroky ve výši 21,55 % ročně požadované z dlužné částky 28 059 Kč od 25. 8. 2022 do zaplacení, pak žalobkyně zjevně přehlédla, že s účinností od 24. 4. 2020 vstoupila v platnost novela č. 186/2020 Sb., kterou bylo novelizováno ust. § 122 zák. č. 257/2016 Sb. a nově byl do ust. § 122 vložen odstavec 4, podle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Jelikož v daném případě byla úvěrová smlouva uzavřena dne 10. 3. 2022 a žalovaný se dostal do prodlení s pěti měsíčními splátkami úvěru a od okamžiku zesplatnění dne 24. 8. 2022 pak do prodlení s úhradou zbývajícího dluhu, dopadá na něj již plně tato novela spotřebitelského zákona, neboť smlouva byla uzavřena po účinnosti novely a rovněž do prodlení se dostal žalovaný po účinnosti této novely (srov. přechodná ustanovení k zák. č. 257/2016 Sb., II., bod 1.). Soud proto přiznal žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 21,55 % pouze za dobu 90 dnů prodlení žalovaného, tj. za období od 25. 8. 2022 do 23. 11. 2022 a dále pouze úrok ve výši 15 % ročně od 24. 11. 2022 do zaplacení. Právo žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení tím není dotčeno. Ve zbývajícím rozsahu týkajícím se smluvního úroku z prodlení žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť neúspěch žalobkyně v části požadovaných úroků soud považuje za nepatrný neúspěch. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 346 Kč, z odměny za 2,5 úkonu po 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advok. tarifu a 21 % DPH ve výši 325,50 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí částku 3 221,50 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost nahradit náklady tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.