3 C 84/2023-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 5. 2023 domáhala po žalované zaplacení 27 984,02 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi účastníky byla dne 9. 6. 2022 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Sjednaný úvěrový rámec činil 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,29 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala úvěr ve výši 30 418 Kč a na poskytnutý úvěr celkem zaplatila 7 488 Kč. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 12. 12. 2022. Po zesplatnění žalovaná zaplatila pouze 5 000 Kč. Dlužná částka tak činí 27 984,02 Kč a sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 27 096,09 Kč, poplatků ve výši 87,93 Kč (poplatek za pojištění splatný 12. 12. 2022, zahrnut v 6. splátce), nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 891,33 Kč, představující součet zbylých nesplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a obchodního úroku z jistiny kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby ve výši 27,88 % ročně ode dne následujícího po dni zesplatnění 13. 12. 2022 do 90. dne ode dne zesplatnění a dále ve výši 15 % ročně do dne sepsání žaloby 22. 5. 2023 z částky 27 096,09 Kč, dále zaplacení úroku dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. ve výši 15 % ročně od 23. 5. 2023 do zaplacení z částky 27 096,09 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 751,73 Kč, počítaného ve výši 15 % ročně od 27. 12. 2022 do 22. 5. 2023 z jistiny, poplatků a smluvních pokut, běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 23. 5. 2023 do zaplacení z částky 27 984,02 Kč. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 9. 6. 2022 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 988 Kč měsíčně. Úroková sazba činila 27,88 % ročně. RPSN činilo 31,74 %. Měsíční úhrada za pojištění činila 8,9 % z minimální splátky úvěru. Pro případ prodlení se zaplacením splátky byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč měsíčně s tím, že tato částka se může do budoucna měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace, a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky žalobkyně. 6. Z potvrzení o provedení bonity klienta vyplynulo, že se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalované. 7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši uvedené v žalobě a dále výši dosud neuhrazených částek. 8. Z upomínky ze dne 12. 12. 2022 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru čerpaného na základě předmětné úvěrové smlouvy ve výši 35 100,61 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy, a to z důvodu prodlení žalované se splácením dluhu. Výzva byla žalované odeslána dne 13. 12. 2022, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 9. Z výzvy ze dne 23. 2. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení žalované částky do 7 dnů s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána žalované dne 24. 2. 2023, jak vyplývá z podacího archu. 10. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 9. 6. 2022 smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 30 418 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 27,88 % ročně byla žalovaná povinna žalobkyni splatit v měsíčních splátkách ve výši 988 Kč. Poplatek za pojištění činil 8,9 % z minimální splátky úvěru. Úvěr byl zesplatněn z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru ke dni 12. 12. 2022. Žalovaná na svůj dluh uhradila 12 488 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k jednorázovému zaplacení dluhu po splatnosti. Smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátky činila 500 Kč měsíčně a náklady vymáhání 300 Kč měsíčně. 11. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 13. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 14. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 15. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 30 418 Kč, který měla žalovaná splácet spolu s úrokem ve výši 27,88 % ročně a poplatkem za pojištění ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. 16. Za účelem posouzení přiměřenosti sjednaného úroku soud nahlédl do databáze časových řad ARAD ČNB a zjistil, že v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v červnu 2022 činila sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na kontokorenty a revolvingové úvěry 14,26 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. V souladu s těmito stanovisky by tedy podle názoru soudu měl úrok představovat cca 30 % z poskytnutého úvěru. Tedy nárok na žalobou uplatněnou jistinu spolu se smluvními úroky a poplatkem za vedení účtu soud považuje za důvodný. 17. Žalobkyně požadovala zaplacení nákladů v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 300 Kč. V daném případě požadovaná výše nákladů není nepřiměřená vzhledem k jistině úvěru ani výši dlužné částky, k jejímuž zaplacení byla žalovaná upomínána. Soud proto uvedené náklady považuje za účelné ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. a žalobkyni přiznal nárok na jejich zaplacení. 18. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení žalované s úhradou splátek. Takto sjednaná a uplatněná výše smluvní pokuty je v souladu s § 122 odst. 2 a 3 zákona č. 257/2016 Sb. a nárok na její zaplacení žalobkyni dle § 2048 o. z. jistě vznikl. 19. Žalovaná existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporovala. Bylo přitom na ní, aby prokázala, že žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím splatila, což však neudělala. S ohledem na výše uvedené proto soud podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 27 984,02 Kč spolu s úroky a zákonnými úroky z prodlení. 20. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o.z., jeho výše plyne ze smluvního ujednání účastníků a dále z § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 2