6 C 122/2023-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 4. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 844,78 Kč s přísl. z důvodu nedodržení podmínek vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22. 1. 2021, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 75 000 Kč s úrokem ve výši 12,9% ročně. Žalovaný měl úvěr splatit v pravidelných 36 splátkách po 2 583 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný nesplatil čerpaný úvěr, prohlásila žalobkyně dne 15. 3. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný. Celková výše dlužné částky činí částku 47 844,78 Kč a je tvořena jistinou ve výši 44 594,78 Kč a úvěrovými poplatky ve výši 3 250 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení od 16. 3. 2023 do 20. 4. 2023 ve výši 1 655,12 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok od 22. 1. 2021 do 20. 4. 2023 ve výši 5 415,10 Kč a od 21. 4. 2023 běžící smluvní i zákonný úrok z prodlení z jistiny 44 594,78 Kč do zaplacení. 2. Proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 15. 5. 2023, č. j. EPR 116370/2023-5 si žalovaný podal odpor, v němž uvedl, že nesouhlasí s uložením povinnosti uhradit jistinu 47 844,78 Kč s příslušenstvím do 15 dnů od doručení. Taková možnost je pro něj zcela nereálná, v poslední době prakticky neměl příjem. Od 1. 6. nastupuje do zaměstnání, výplatu bude mít až v červenci a od srpna by měl mít normální výplatu okolo 20 000 Kč čistého. Vzhledem k tomu, že ve prospěch žalobkyně byly vydány 3 platební rozkazy, nemůže splácet více než 1 000 Kč měsíčně počínaje srpnem 2023. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že pokud by soud stanovil splátky, tak jejich minimální výše s ohledem na výši pohledávky a její příslušenství musí být 4 500 Kč, neboť dle ustálené judikatury by pohledávka měla být splacena do maximálně jednoho roku. 4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 22. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému částku 75 000 Kč s úrokovou sazbou 12,9% ročně s tím, že úvěr bude žalovaný splácet v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 2 583 Kč až do 15. 1. 2021. Žalovaný úvěr vyčerpal dne 22. 1. 2021. Dopisem ze dne 25. 1. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k doplacení úvěru s tím, že pokud do 15. 3. 2023 nebude uhrazen, dojde k jeho zesplatnění. 6. Výzvou ze dne 5. 4. 2023 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 54 362,05 Kč s příslušenstvím nejpozději do 12. 4. 2023. 7. Po právní stránce soud hodnotil spor ze smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 75 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluveným úrokem. Žalovaný však neplnil povinnosti plynoucí pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru, byl vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvy nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. 8. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 47 844,78 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění, nárok na běžné úroky vyplývá ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný sice žádal o stanovení splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně, nicméně soudu se tato částka jeví jako nereálná. Podle ustálené judikatury vyšších soudů by pohledávka oprávněného měla být zaplacena nejpozději do jednoho roku, což v případě dlužné částky 54 915,01 Kč bez běžícího příslušenství představuje splátku ve výši 4 500 Kč měsíčně navrhovanou žalobkyní. Z tvrzení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný není schopen částku ve výši okolo 4 000 Kč měsíčně hradit, proto rozhodl o tom, že je žalovaný povinen dlužnou částku zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku, jak ukládá § 160 odst. 1 o. s. ř. Je potom na žalobkyni, zda přistoupí k vymáhání pohledávky ihned po právní moci rozsudku či zda žalovanému poskytne delší lhůtu k plnění. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. 11. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 914 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 500 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. (§ 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), dále odměnou za jeden úkon ve výši 3 020 Kč za vyjádření k odporu žalovaného a jednou paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 8 109,20 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).