6 C 245/2022-54 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 8. 9. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 53 577,60 Kč s přísl. z důvodu nedodržení podmínek vyplývajících ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 4. 8. 2005, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalované úvěr č. [rok] [číslo] ve výši 665 000 Kč s úrokem ve výši 4,39% ročně. Žalovaná měla úvěr splatit v pravidelných splátkách, které však neplnila. Původní věřitel vyčíslil pohledávku ke dni 2. 4. 2019 na částku dlužné jistiny 346 604,23 Kč spolu se smluvním a zákonným úrokem z prodlení a v tomto stavu ji postoupil na společnost [právnická osoba] smlouvou ze dne 3. 4. 2019. Následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá zaplacení 12 dlužných měsíčních splátek od září 2019 do srpna 2020 včetně smluvního úroku ve výši 7,39% ročně a včetně zákonného úroku z prodlení z jednotlivých splátek. Dne 8. 9. 2009 byla oznámena změna výše úrokové sazby na 7,39% ročně a změněna výše měsíční splátky na 4 464,80 Kč měsíčně. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 27. 9. 2022, č. j. EPR 251573/2022-5 se žalované nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 19. 10. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. 2003 [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou a [jméno] [příjmení] dne 4. 8. 2005 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla oběma spoludlužníkům částku 665 000 Kč s úrokovou sazbou 4,39% ročně s tím, že úvěr bude splácen v pravidelných měsíčních splátkách po 3 326,20 Kč. Úroková sazba byla v bodě III. smlouvy sjednána s platností do 1. 8. 2010. Vždy před datem ukončení platnosti úrokové sazby banka má sdělit dlužníkovi její novou výši a dobu platnosti podle obvyklé úrovně úrokových sazeb pro daný typ úvěru v [anonymizováno] a vyhodnocení osobní a finanční situace dlužníka. Pokud dlužník nebude změnu akceptovat, je povinen tuto skutečnost písemně bance oznámit. Oznámením banky ze dne 8. 9. 2009 došlo ke zvýšení úrokové sazby na 7,39% ročně, nejpozději do 1. 8. 2010 a ke zvýšení měsíční splátky na 4 464,80 Kč měsíčně. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 4. 2019 postoupila [právnická osoba] pohledávku z výše uvedené smlouvy na společnost [právnická osoba] Smlouvou ze dne 15. 4. 2019 byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne 8. 4. 2019 a 30. 8. 2022. 6. Výzvou ze dne 30. 8. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 463 568,72 Kč s příslušenstvím. 7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, platném do 31. 12. 2013. 8. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013. Žalobkyně uzavřela dne 4. 8. 2005 s žalovanou smlouvu o hypotečním úvěru ve výši 665 000 Kč s úrokovou sazbou 4,39% platnou do 1. 8. 2010. Pohledávka byla následně postoupena na současnou žalobkyni. 9. Soud vyzval žalobkyni k předložení oznámení o změně úrokové sazby, jak na to odkazuje smlouva o hypotečním úvěru. Žalobkyně soudu sdělila, že nedisponuje žádným dalším oznámením banky o změně úrokové sazby. Za této situace soud nemohl žalobkyni přiznat úrokovou sazbu v požadované výši 7,39% ročně z jednotlivých splátek, neboť tato výše úrokové sazby byla dle smlouvy platná pouze do 1. 8. 2010. Jelikož další výše úrokové sazby nebyla zřejmě sjednána, resp. nebyla soudu doložena, postupoval soud podle ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák., podle kterého je dlužník povinen platit z poskytnutých peněžních prostředků úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle databáze časových řad [příjmení] se hypoteční úvěry poskytovaly v srpnu 2005 s úrokovou sazbou 3,88% ročně. Soud tedy žalobkyni přiznal pouze úrok ve výši 3,88% ročně. V daném případu šlo o dlouhodobý hypoteční úvěr, kdy se předpokládalo, že se úroková sazba bude každých 5 let měnit. Na změnu je však nutno předložit dohodu účastníků. Jelikož tato dohoda nebyla soudu předložena, postupoval soud podle ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák. a stanovil úroky i pro další období ve výši obvyklé dle ARADu ke dni uzavření smlouvy, i když si je vědom toho, že ve smlouvě byla k témuž datu sjednána úroková sazba vyšší, a to 4,39% ročně. Podle názoru soudu však sazba 4,39% ročně v daném případě měla platit do 1. 8. 2010 a od 2. 8. 2010 je potom nutno uplatnit sazbu 3,88% ročně. 10. Soud tedy žalovanou zavázal k zaplacení dlužných splátek za jeden rok trvání úvěrové smlouvy, za období od září 2019 do srpna 2020, tedy za 12 měsíců po 4 464,80 Kč, když tato výše splátek stanovená v oznámení právní předchůdkyně žalobkyně z 8. 9. 2009 nebyla nijak časově omezena. Částka 53 577,60 Kč je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Z každé měsíční splátky soud přiznal úroky platné ke dni uzavření smlouvy a zákonné úroky z prodlení. 11. V části rozdílu mezi požadovanými úroky 7,39% ročně z jednotlivých měsíčních splátek a úroky přiznanými soudem, soud žalobu zamítl. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla neúspěšná pouze v části úroků, což soud posoudil jako neúspěch v nepatrné části. 13. Za předžalobní výzvu ze dne 30. 8. 2022 může žalobkyně podle názoru soudu požadovat mimosmluvní odměnu pouze v poloviční výši ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., nikoliv v plné výši podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o počítačově předvyhotovenou výzvu, do které žalobkyně pouze doplnila základní údaje o smlouvě o úvěru, výši dluhu a číslo účtu, na který má být dlužná částka poukázána. Vyplnění této výzvy nepředstavuje žádný složitý právní úkon, jedná se pouze o administrativní doplnění základních údajů, k nimž není potřeba žádných právnických znalostí. 14. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 144 Kč, odměnou za 2 úkony právní služby (§ 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 3 260 Kč, odměnou za jeden úkon v poloviční sazbě mimosmluvní odměny za prostou předžalobní výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.) ve výši 1 630 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 13 094,50 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).